ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM


“  MÁME RÁDI SVĚT KOLEM NÁS “
¨
                                   
 
Mateřská škola Hradešín, okr. Kolín, Hradešín 169
PSČ 282 01 Český Brod,
telefon  314 001 011
e-mail: ms.hradesin@seznam.cz


OBSAH :  1. Identifikační údaje o škole
                  2. Obecná charakteristika školy
                  3. Podmínky vzdělávání
                 4. Organizace vzdělávání
                 5. Charakteristika vzdělávamucího programu
                 6. Vzdělávací obsah
                 7. Evaluační plán mateřské školy

                   8. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

                   9. Vzdělávání dětí nadaných
               10. Vzdělávání dětí od dvou do tří let

                 11. Autoevaluace  školy a hodnocení výsledků vzdělávání

                 12. Zásady pro zpracování školního vzdělávacího program

                 13. Povinnosti učitele mateřské školy

                 14. Povinnosti učitele mateřské školy

 

 


1. Identifikační údaje o škole
Identifikační údaje :
Mateřská škola Hradešín, okr. Kolín, byla zřízena 1. 9. 2011 jako příspěvková organizace.
 
IČO: 72540885
 
Adresa: 282 01 Český Brod, Hradešín 169
Telefon: 314 001 011
Ředitelka: 606 136 971
Školní jídelna: 606 136 971
E-mail: ms.hradesin@seznam.cz
Statutární zástupce: Vladimíra Prejzová
Zřizovatel školy: Obec Hradešín

   2. Obecná charakteristika školy
Mateřská škola Hradešín zahájila svou činnost 1. 9. 2011. Do MŠ jsou přednostně přijímány děti z Hradešína a dále z přilehlých obcí (Škvorec, Třebohostice, Doubek, Rostoklaty). Děti jsou rozděleny dle věku do dvou tříd po 20 dětech (třída Sluníček a Hvězdiček).
Jednopodlažní budova, která byla zrekonstruována z objektu původně sloužícího potřebám armády, leží na okraji obce. V její těsné blízkosti se nachází velký pozemek  stíněný vzrostlými stromy s přírodním svahem. Podle možností zřizovatele a školy bude zahrada postupně vybavována tak, aby vyhovovala potřebám předškolních dětí. Pro pohybové činnosti využíváme blízkého hřiště v obci a travnatého pozemku školy.
Třídy jsou vzhledem k počtu dětí prostorné, světlé a vzdušné s výhledem do zahrady. Dostatečně velký prostor umožňuje vytvoření pracovních center a hracích koutků a míst pro rušnější pohybové aktivity či odpočinek dětí.
Na třídy bezprostředně navazují šatny a sociální zařízení pro potřeby dětí.
Součástí školy je nově otevřená vývařovna, která zabezpečuje školní stravování dle norem stravování dětí předškolního věku.
Při tvorbě programové nabídky vycházíme z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, snažíme se do našich představ zakomponovat i jiné prvky, které nás oslovily.
Klademe důraz na celkový rozvoj osobnosti dítěte s přihlédnutím k jeho individualitě, upřednostňujeme rozvíjení smyslového vnímání jako základu přirozeného poznávání. Veškeré snažení všech zaměstnanců školy směřuje k tomu, aby se děti v mateřské škole cítily spokojené, prožily mnoho radostných chvil, optimálně rozvíjely svoje schopnosti, dovednosti, nadání a prostředí školy, aby se co nejvíce přiblížilo rodinnému.
Při realizaci vzdělávacího procesu vycházíme především z vlastních prožitků dětí, chceme, aby získaly fyzickou, psychickou i sociální samostatnost, byly zdravě sebevědomé a sebejisté. Probouzíme v dětech aktivní zájem o okolní svět, chuť naslouchat, objevovat, učit se. Ve vzdělávání dětí se neobejdeme bez aktivní účasti rodičů. Snažíme se proto školu co nejvíce otevřít, nabízíme společné akce, konzultace o výchovných problémech, přednášky a podobně.
 
RVP PV stanovuje elementární vzdělanostní základ, na který může navazovat základní vzdělávání, a jako takový představuje zásadní východisko pro tvorbu školních vzdělávacích programů i jejich uskutečňování.
RVP PV určuje společný rámec, který je třeba zachovávat. Je otevřený pro školu, učitele i pro děti a vytváří tak podmínky k tomu, aby každá škola, resp. pedagogický sbor, jakákoli odborná pracovní skupina, profesní sdružení či každý jednotlivý pedagog mohli – za předpokladu zachování společných pravidel – vytvářet a realizovat svůj vlastní školní vzdělávací program.
S platností nového školského zákona se RVP PV stává dokumentem směrodatným nejen pro nositele předškolního vzdělávání (pro pedagogy), ale také pro zřizovatele vzdělávacích institucí i jejich odborné a sociální partnery.

 3. Podmínky vzdělávání
Základní podmínky, které je třeba při vzdělávání dětí dodržovat, jsou legislativně vymezeny příslušnými právními normami (zákony, vyhláškami, prováděcími právními předpisy) . V návaznosti na ně RVP PV podrobněji popisuje a doplňuje další materiální, organizační, personální, psychohygienické a pedagogické podmínky, které příznivě ovlivňují, resp. podmiňují kvalitu poskytovaného vzdělávání, vymezenou a požadovanou RVP PV.
Věcné podmínky
Věcné (materiální) podmínky mateřské školy jsou plně vyhovující
mateřská škola má dostatečně velké prostory (podlahová plocha i objem vzduchu atd. dle příslušného předpisu) a takové prostorové uspořádání, které vyhovuje nejrůznějším skupinovým i individuálním činnostem dětí
dětský nábytek, tělocvičné nářadí, zdravotně hygienické zařízení (umývárny, toalety) i vybavení pro odpočinek dětí (lůžka) jsou přizpůsobeny antropometrickým požadavkům, odpovídají počtu dětí, jsou zdravotně nezávadné a bezpečné a jsou estetického vzhledu
vybavení hračkami, pomůckami, náčiním, materiály a doplňky odpovídá počtu dětí i jejich věku; je průběžně obnovováno a doplňováno a pedagogy plně využíváno
hračky, pomůcky, náčiní a další doplňky nebo alespoň jejich podstatná část je umístěna tak, aby je děti dobře viděly, mohly si je samostatně brát a zároveň se vyznaly v jejich uložení; jsou stanovena pravidla pro jejich využívání pedagogy i dětmi
děti se samy svými výtvory podílejí na úpravě a výzdobě interiéru budovy, prostředí je upraveno tak, aby dětské práce byly dětem přístupné a mohli je shlédnout i jejich rodiče
na budovu mateřské školy bezprostředně navazuje zahrada či hřiště, tyto prostory jsou vybavené tak, aby umožňovaly dětem rozmanité pohybové a další aktivity
všechny vnitřní i venkovní prostory mateřské školy splňují bezpečnostní a hygienické normy dle platných předpisů (týkajících se např. čistoty, teploty, vlhkosti vzduchu, osvětlení, hlučnosti, světla a stínu, alergizujících či jedovatých látek a rostlin apod.)
Mateřská škola Hradešín je v provozu od roku 2011 a je koncipována do 1 budovy v rozlehlé zahradě.
Všechny vnitřní i venkovní prostory mateřské školy splňují bezpečnostní a hygienické normy dle platných předpisů.
Třídy mateřské školy: v budově MŠ jsou dvě třídy. Hygienická kapacita tříd je 20 dětí a  prostory jsou uspořádány tak, aby vyhovovaly nejrůznějším individuálním a skupinovým činnostem dětí.
Třídy jsou vybaveny hračkami, pomůckami, náčiním, materiály a doplňky v počtu odpovídajícímu počtu dětí a jejich věku. Vybavení je průběžně obnovováno, doplňováno a využíváno pedagogy i dětmi. Hračky, pomůcky, náčiní a další doplňky nebo alespoň jejich podstatná část je umístěna tak, aby je děti dobře viděly, mohly si je samostatně brát, vyznaly se v jejich uložení. Jsou stanovena pravidla pro jejich využívání i ukládání.
Děti se samy podílí svými výtvory na úpravě a výzdobě interiéru budovy, dětské práce jsou přístupny dětem a mohou je shlédnout i rodiče.
Zahrada mateřské školy je dostatečně veliká. Je lemována vzrostlými stromy a keři, pravidelně upravována.
Hrací zóna je vybavena pískovištěm, trávníkem, pergolou, hadicí pro kropení pískoviště, prostorem pro ukládání hraček. Tato hrací zóna je dále  vybavena brouzdalištěm.
Záměr:
pružně s využitím různých pomůcek pro spontánní činnosti využívat celý prostor třídy, vytvářet hrací zóny tak, aby nedocházelo k vzájemnému narušování her
vymalovat třídy a pomalovat některé plochy výjevy z dětských pohádek.
postupná rekonstrukce zahrady a vybavení herních zón  hracími prvky.
dovybavit herní zóny k různorodým činnostem dětí (konstruktivní, pohybové, pracovní, výtvarné)
Životospráva
Životospráva dětí v mateřské škole je plně vyhovující
dětem je poskytována plnohodnotná a vyvážená strava (dle předpisu), je zachována vhodná skladba jídelníčku, dodržována zdravá technologie přípravy pokrmů a nápojů, děti mají stále k dispozici ve třídě dostatek tekutin( čaje,mošty,džusy ale i voda) a mezi jednotlivými podávanými pokrmy jsou dodržovány vhodné intervaly, je nepřípustné násilně nutit děti do jídla
je zajištěn pravidelný denní rytmus a řád, který je však současně natolik flexibilní, aby umožňoval organizaci činností v průběhu dne přizpůsobit potřebám a aktuální situaci (aby např. rodiče mohli své děti přivádět podle svých možností, aby bylo možné reagovat na neplánované události v životě mateřské školy apod.)
děti jsou každodenně a dostatečně dlouho venku, program činností je přizpůsobován okamžité kvalitě ovzduší
děti mají dostatek volného pohybu nejen na zahradě, ale i v interiéru mateřské školy
v denním programu je respektována individuální potřeba aktivity, spánku a odpočinku jednotlivých dětí (např. dětem s nižší potřebou spánku je nabízen jiný klidný program namísto odpočinku na lůžku apod.), donucovat děti ke spánku na lůžku je nepřípustné
pedagogové se sami chovají podle zásad zdravého životního stylu a poskytují tak dětem přirozený vzor.
Prostředky zajištění : seznamujeme se s pěstováním zeleniny a ovoce ( záhonky a jahodníčci)Vaříme a pečeme zdravě - učíme se názvy potravin,výrobu a jejich účel pro naše zdraví.Přírodopisné vycházky a školy v přírodě.
Psychosociální podmínky
Psychosociální podmínky jsou pro vzdělávání dětí plně vyhovující
          Děti i dospělí se cítí v mateřské škole dobře, spokojeně, jistě a bezpečně. Nové děti mají možnost se postupně adaptovat na nové prostředí. Pedagogové respektují potřeby dětí, reagují na ně a pomáhají v jejich uspokojování, děti nepřetěžují. Všechny děti mají rovnocenné postavení, žádné není zvýhodňováno či naopak. Je dodržován řád školy, režim, děti se učí daným pravidlům soužití v kolektivu. Dětem se dostává jasných a srozumitelných pokynů – jsme všichni kamarádi, máme se rádi, pomáháme si. Pedagogický přístup se projevuje přímou, vstřícnou a naslouchající komunikací pedagoga s dětmi. Zbytečné organizování a podporování nezdravé soutěživosti je vyloučeno, násilí je nepřístupné. Vzdělávací nabídka je dětem blízká, pochopitelná a přiměřeně náročná. Pedagog je vzorem pro děti, podporuje, oceňuje a chválí děti. Ve vztazích mezi dětmi a dospělými panuje vzájemná důvěra, tolerance, zdvořilost a solidarita. Pedagog se věnuje neformálním vztahům dětí a nenásilně je ovlivňuje prosociálním směrem – prevence šikany a jiných sociálně patologických jevů.
Prostředky zajištění - kominikační kruh,individuální rozhovor,kouzelné škebličky pro vaše slzičky.Indiánské ,eskimácké dny,vesternová představení.
Záměry:
podporovat vzájemné vztahy dětí, vést je k vzájemné spolupráci a v případě konfliktů dát dětem dostatečný prostor pro jejich vyřešení
rozlišit, kdy je dítě schopno zvládnout problém samo a kdy je třeba spoluúčast dospělého


 4. Organizace vzdělávání
Organizační zajištění chodu mateřské školy je plně vyhovující, jestliže:
denní řád je dostatečně pružný, umožňuje reagovat na individuální možnosti dětí, na jejich aktuální či aktuálně změněné potřeby
do denního programu jsou pravidelně zařazovány řízené zdravotně preventivní pohybové aktivity
pedagogové se plně věnují dětem a jejich vzdělávání
děti nacházejí potřebné zázemí, klid, bezpečí i soukromí
při vstupu dítěte do mateřské školy je uplatňován individuálně přizpůsobený adaptační režim
poměr spontánních a řízených činností je v denním programu vyvážený, a to včetně aktivit, které mateřská škola organizuje nad rámec běžného programu
děti mají dostatek času i prostoru pro spontánní hru, aby ji mohly dokončit nebo v ní později pokračovat
veškeré aktivity jsou organizovány tak, aby děti byly podněcovány k vlastní aktivitě a experimentování, aby se zapojovaly do organizace činností, pracovaly svým tempem atp.
jsou vytvářeny podmínky pro individuální, skupinové i frontální činnosti, děti mají možnost účastnit se společných činností v malých, středně velkých i velkých skupinách
je dostatečně dbáno na osobní soukromí dětí, pokud to děti potřebují, mají možnost uchýlit se do klidného koutku a neúčastnit se společných činností, stejně tak i možnost soukromí při osobní hygieně apod.
plánování činností vychází z potřeb a zájmů dětí, vyhovuje individuálním vzdělávacím potřebám a možnostem dětí
pro realizaci plánovaných činností jsou vytvářeny vhodné materiální podmínky (věcné vybavení prostředí je dostatečné a kvalitní, pomůcky jsou připravovány včas)
nejsou překračovány stanovené počty dětí ve třídě , spojování tříd je maximálně omezeno
ORGANIZACE DNE
7:00 – 8:00 příchod dětí
volné hry
didakticky zacílené činnosti ve skupinkách i individuálně
individuální péče o děti se specif.vzděl.
řízené zdravotní aktivity
jazykové chvilky
smyslové hry
8:45 – 9°° hygiena , svačina
9°° - 9: 45  spontánní činnost, didakticky zaměřené činnosti,hygiena,oblékání
9:45 – 12:00 pobyt venku
12:00  oběd
12:30 – 14°° odpočinek - náhradní (nespací) aktivity
14°° - 14:15  oblékání, osobní hygiena
14:45  svačina
15°° - 16:30  volné hry, individuální a skupinové didakticky zacílené činnosti
pohyb venku
Záměr:
uspořádáním nabízených činností vytvořit dětem dostatečný prostor pro jejich realizaci a dokončení, eventuálně pokračování v nich
Podmínky bezpečnosti práce při práci s dětmi:
ředitelka školy je povinna zabezpečit prostřednictvím pedagogů školy dohled nad dětmi a to při školní i mimoškolní výchově a vzdělávání, tzn. při všech aktivitách organizovaných mateřskou školou
pedagogické pracovnice pravidelně poučují děti o bezpečnosti v mateřské škole , při pobytu venku a při různých akcích, o poučení dětí provádějí pravidelně zápis do přehledu výchovné práce
Opatření v průběhu vzdělávacích činností:
každá učitelka je osobně zodpovědná za bezpečnost svěřených dětí od doby jejich převzetí od rodičů, pověřené osoby nebo jiného pedagoga školy do doby předání rodičům, pověřeným osobám nebo jinému pedagogovi školy
při hře dětí dbá, aby si děti hrály klidně, sleduje jejich hru, předchází konfliktům, nedovolí dětem nosit do mateřské školy nebezpečné předměty nebo hračky
nesmí odejít od dětí, při závažných důvodech si zajistí dohled jiné pracovnice z MŠ
nesmí dát dětem bez náležitého dohledu nůžky, štětce, tužky či jiné ostré a špičaté pomůcky, dále drobné korálky a stavebnicové tvary, které by si mohly děti strčit do nosu, ucha či vdechnout
při chůzi po schodech dbá, aby se děti nestrkaly, chodily klidně, držely se zábradlí
při tělovýchovných aktivitách dbá zvýšené pozornosti o bezpečnost dětí, upozorňuje na případné nebezpečí, zajišťuje soustavnou pomoc při cvičení, bývá vždy na nejkrizovějším místě, před cvičením musí vždy zkontrolovat, zda je tělovýchovné nářadí v pořádku
při převlékání dětí v šatnách vykonává učitelka stálý dozor, sama se obléká, až když jsou děti připraveny na pobyt venku, neprodlužuje zbytečně pobyt připravených dětí v šatně
při rozcházení dětí domů, věnuje učitelka zvýšenou péči úpravě a čistotě dětí
dítě předává rodičům či pověřené osobě, ale pouze na základě písemného pověření zástupcem dítěte, ověření může být stálé, na určité časové období nebo jednorázové
Opatření při pobytu dětí venku:
při pobytu dětí mimo území mateřské školy odpovídá jeden pedagogický pracovník za bezpečnost nejvýše:
20 dětí smyslově, tělesně a duševně zdravých starších 3 let
15 dětí v případě, že jsou mezi nimi 2 děti od dvou do tří let
12 dětí v případě, že jsou mezi nimi 2 postižené děti nebo 1 postižené a 1 dítě ve věku od dvou do tří let
při pobytu na školní zahradě nedovolí učitelky dětem bez dozoru na průlezky, houpačky a jiné nářadí, kde hrozí nebezpečí úrazu, nedovolí jim též samostatné vzdálení do prostor zahrady, kam sama nevidí, kde nemůže mít o dětech přehled
průběžně děti seznamují s pravidly bezpečnosti pobytu na zahradě
při vycházkách učí děti chodit ve dvojicích, trojicích, v zástupu tak, aby maximálně zajistila jejich bezpečnou chůzi, chodí po chodníku, maximálně se vyhýbá frekventovaným ulicím, učitelky dbají na bezpečné přecházení vozovky, k čemuž používají terčík, průběžně seznamují děti s pravidly bezpečného chování na ulici
Opatření při akcích školy, výletech, školách v přírodě:
akce školy:
v areálu školy: zabezpečuje třídní učitelka dozor tak, aby počet dětí, nad kterými dozor vykonává, nepřesáhl počet 20, v případě potřeby zvýšeného dozoru nebo většího počtu dětí, zajistí dozor dvě pedagogické pracovnice nebo pověřená provozní pracovnice
mimo areál školy: doprovod a bezpečnost dětí zajišťují vždy dvě pedagogické pracovnice u skupiny dětí do počtu 25 nebo pedagogická pracovnice a pověřená pracovnice provozní s přihlédnutím na specifické požadavky konkrétní akce
před zahájením každé akce předloží vedoucí pedagogická pracovnice písemně podklady pro uspořádání akce ke schválení ředitelce školy, zajistí instruktáž dětí o bezpečnosti
výlety:
pedagogické pracovnice zajišťují dozor nad žáky nepřetržitě a to vždy nejméně 3 pracovnice – pedagogické nebo pracovnice pověřená k dozoru /podle specifických nároků na výlet/
před odjezdem zajistí pedagogická pracovnice seznam dětí včetně kontaktu na rodiče /event. osoby, které o dítě pečují/, vybavenou lékárničku první pomoci
po ukončení výletu děti předá pouze osobě pověřené k odvádění dítěte z MŠ, v případě potřeby informuje osobně rodiče o průběhu výletu.
Opatření při úraze
všichni zaměstnanci školy jsou povinni okamžitě poskytnout první pomoc při jakémkoliv úrazu, v případě potřeby přivolají lékařskou pomoc, zajistí převoz zraněného k lékaři
zároveň jsou povinni bezodkladně informovat zákonného zástupce dítěte a dohodnout s ním postup při  vyřešení úrazu /umožňuje-li to situace/ a zároveň informují ředitele školy
po zajištění první pomoci neprodleně zhotovit zápis do knihy úrazů
drobné úrazy, odřeniny, škrábnutí apod. pedagogické pracovnice ošetří, průběh poranění zapíší do filtru
O úrazu informují zákonné zástupce a dají mu podepsat zápis.
Záměry:
věnovat velkou pozornost opakování základních bezpečnostních kritérií dětem a různými praktickými i modelovými situacemi posilovat vědomí dětí o nutnosti chránit sebe i ostatní
Řízení mateřské školy
povinnosti a pravomoci všech zaměstnanců školy jsou vymezeny pracovním řádem
je vytvořen funkční informační systém  – formou informativních nástěnek pro rodiče, vzájemnou pravidelnou komunikací, prostřednictvím webových stránek školy
pracovnice školy jsou zapojeny do řízení mateřské školy, mají dostatek pravomocí a jejich názor je respektován. Na tvorbě školního vzdělávacího programu se podílely všechny pedagogické pracovnice.
plánování pedagogické práce a chodu mateřské školy je funkční, opírá se o předchozí analýzu a využívá zpětné vazby
kontrolní a evaluační systém zahrnuje všechny stránky chodu mateřské školy, z výsledků jsou vyvozovány závěry pro další práci
mateřská škola spolupracuje se zřizovatelem a dalšími orgány státní zprávy a samosprávy, základními školami v okolí, s pedagogicko - psychologickou poradnou, logopedy, pediatry a dalšími odborníky poskytujícími zejména pomoc při řešení individuálních a vzdělávacích problémů dětí
pedagogické pracovnice se vzdělávají formou různých odborných seminářů i formou samostudia a nové poznatky aplikují do své pedagogické činnosti
Záměry:
zajistit pružnější informovanost pedagogických pracovnic (přímý kontakt)
vytvořit pracovní skupinu pro zpracování hodnotících listů dítěte
zajistit  další vzdělávání a zefektivnit využívání poznatků v praxi i pro ostatní pracovnice (náměty apod.) např. v písemné nebo e-mailové podobě
Personální a pedagogické zajištění
Personální a pedagogické podmínky vzdělávání jsou plně vyhovující, jestliže:
všichni pracovníci, kteří pracují v mateřské škole jako pedagogové, mají předepsanou odbornou kvalifikaci, ti, kterým část odbornosti chybí, si ji průběžně doplňují
pedagogický sbor, resp. pracovní tým funguje na základě jasně vymezených a společně vytvořených pravidel
pedagogové se sebevzdělávají, ke svému dalšímu vzdělávání přistupují aktivně
ředitelka podporuje profesionalizaci pracovního týmu, sleduje udržení a další růst profesních kompetencí všech pedagogů (včetně svojí osoby), vytváří podmínky pro jejich další systematické vzdělávání
služby pedagogů jsou organizovány takovým způsobem, aby byla vždy a při všech činnostech zajištěna dětem optimální pedagogická péče
pedagogové jednají, chovají se a pracují profesionálním způsobem (v souladu se společenskými pravidly a pedagogickými a metodickými zásadami výchovy a vzdělávání předškolních dětí)
specializované služby, jako je logopedie, rehabilitace či jiná péče o děti se speciálními vzdělávacími potřebami, ke kterým předškolní pedagog sám není dostatečně kompetentní, jsou zajišťovány ve spolupráci s příslušnými odborníky (speciálními pedagogy, školními či poradenskými psychology, lékaři, rehabilitačními pracovníky aj.)

              PERSONÁLNÍ OBSAZENÍ

 ROZVRH PRACOVNÍ DOBY PŘÍMÉ PEDAGOGICKÉ ČINNOSTI

1.  ŘEDITELKA MŠ :   Vladimíra Prejzová - úvazek: 1.000     21 hod.týdně
Pracovní doba: po – čt  7.00 – 11.15          pá : 7.00 - 11.00  lichý týden
                                      12.15 - 16.30               12.30 - 16.30  sudý týden                  
2.  UČITEKA MŠ :     Eva Sahulková DiS. -  úvazek : 1.000             31 hod.týdně                                                
            Pracovní doba : po – čt          7.30 - 13.45   pá : 7.30 - 13.30
4.  UČITELKA MŠ :   Dagmar Olivová - úvazek : 1.000            31 hod.týdně  
Pracovní doba : po – čt  7.00 – 13.15             pá : 7.00 - 13.00      sudý týden                  
                                     10.15 – 16.30             pá : 10.30 - 16.30     lichý týden
 3 . UČITELKA MŠ :    Jaroslava Kaufmannová - úvazek: 0.300  9.5 hod.týdně                                           
              Pracovní doba: po – čt   13.30 – 15.30         pá :  13.30 - 15.00

ROZVRH PŘÍMÉ PROVOZNÍ ČINNOSTI

VŠ J:  Vladimíra prejzová -   úvazek : 0.200                        8 hod.týdně
Pracovní doba : po – čt  13.00 – 14.30   pá : 13.00 - 15.00 lichý týden
                          po - čt   10.45 - 12.15    pá : 10.30 - 12.30 sudý týden
KUCHAŘKA : Hana Hladíková - úvazek : 1.000                  42.5 hod.týdně
Pracovní doba : po – pá 7.00- 15.30
PO. KUCHAŘKA :  Jaroslava Kaufmannová -  úvazek : 0.200 8 hod.týdně
Pracovní doba : po – čt  9.00 – 10.30        pá : 9.00 - 11.00
      .  ŠKOLNICE :   Jaroslava Kaufmannová - úvazek : 0.500            20hod.týdně
             Pracovní doba : po – čt.   7.00 – 9.00        10.30 - 12.30
                                             pá :   7.00 - 9.00         11.00 - 13.00
UKLIZEČKA :  Jana Vojtíšková - úvazek : 0.700                      29,5 hod.týdně
              Pracovní doba : po - čt  11.00 - 17.00    pá : 11.30 - 17.00

                                  

Záměry:
vytvořit takové podmínky, aby na jedné třídě pracovaly 2 pedagogické pracovnice a nedocházelo ke spojování tříd. Obsadit veškerá místa kvalifikovanými pracovnicemi.
Spoluúčast rodičů
Spoluúčast rodičů na předškolním vzdělávání je plně vyhovující
ve vztazích mezi pedagogy a rodiči panuje oboustranná důvěra a otevřenost, vstřícnost, porozumění, respekt a ochota spolupracovat, spolupráce funguje na základě partnerství
pedagogové sledují konkrétní potřeby jednotlivých dětí, resp. rodin, snaží se jim porozumět a vyhovět
rodiče mají možnost podílet se na dění v mateřské škole, účastnit se různých programů, dle svého zájmu zde vstupovat do her svých dětí, jsou pravidelně a dostatečně informováni o všem, co se v mateřské škole děje, projeví-li zájem, mohou se spolupodílet při plánování programu mateřské školy, při řešení vzniklých problémů apod.( třídní schůzky,besídky,rozsvěcení vánočního stromku školy,vítání občánků...)
pedagogové pravidelně informují rodiče o prospívání jejich dítěte i o jeho individuálních pokrocích v rozvoji i učení, domlouvají se s rodiči o společném postupu při jeho výchově a vzdělávání
pedagogové chrání soukromí rodiny a zachovávají diskrétnost v jejích svěřených vnitřních záležitostech, jednají s rodiči ohleduplně, taktně, s vědomím, že pracují s důvěrnými informacemi, nezasahují do života a soukromí rodiny, varují se přílišné horlivosti a poskytování nevyžádaných rad
mateřská škola podporuje rodinnou výchovu a pomáhá rodičům v péči o dítě; nabízí rodičům poradenský servis i nejrůznější osvětové aktivity v otázkách výchovy a vzdělávání předškolních dětí.
 
Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami
RVP PV vychází ve své základní koncepci z respektování individuálních potřeb a možností dítěte. Z toho důvodu je RVP PV základním východiskem i pro přípravu vzdělávacích programů pro děti se speciálními potřebami, ať už jsou tyto děti vzdělávány v běžné mateřské škole či v mateřské škole s upraveným vzdělávacím programem.
Rámcové cíle a záměry předškolního vzdělávání jsou pro vzdělávání všech dětí společné. Při vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je třeba jejich naplňování přizpůsobovat tak, aby maximálně vyhovělo dětem, jejich potřebám i možnostem. Snahou pedagogů by, stejně jako ve vzdělávání dětí, které speciální vzdělávací potřeby nemají, mělo být vytvoření optimálních podmínek k rozvoji osobnosti každého dítěte, k učení i ke komunikaci s ostatními a pomoci mu, aby dosáhlo co největší samostatnosti.
 
  5. Charakteristika vzdělávamucího programu

Školní vzdělávací program vznikl na základě analýzy dosavadního průběhu vzdělávání a podmínek v mateřské škole ředitelkou školy, pracovnicemi školy  a rodiči. ŠVP sestavila ředitelka školy Vladimíra Prejzová ve spolupráci s pedagogickými pracovnicemi. ŠVP  byl schválen na pedagogické radě dne 2.9.2013.
Název programu:
„Máme rádi svět kolem nás“
Cíl vzdělávacího programu:
Rozvíjet fyzické a psychické schopnosti dětí
pečovat o jejich tělesný rozvoj a zdraví, vést je ke zdravému životnímu stylu
systematicky rozvíjet řeč a vyjadřovací schopnosti dětí, tvořivost, fantazii, rozvíjet praktické dovednosti dětí, zájmy a nadání
rozvíjet schopnost přemýšlet a samostatně se rozhodovat
motivovat děti  k aktivnímu poznávání a učení
podporovat jejich zájem poznávat nové věci kolem sebe
vyjadřovat své city a pocity, vést k pozitivnímu myšlení
Učit děti vnímat lidské a společenské hodnoty a tyto hodnoty přijímat
nedotknutelnost lidských práv a osobní svobody
rovnost všech lidí
solidarita se slabšími a ohroženými, péče o ně, ohled na jiné
schopnost dětí komunikovat, spolupracovat, navazovat přátelství a kamarádství
pochopení kulturních tradic a hodnot
pochopení multikulturní společnosti a  porozumění pro jejich rozdílné hodnoty
Vytvářet a zaujímat postoje k sobě i svému okolí
rozvíjet poznání sebe sama, vlastních zájmů, možností a potřeb
rozvoj sebevědomí a sebedůvěry dětí
podílet se na společném životě ve škole i v rodině, spolupracovat, spoluodpovídat, tolerovat, akceptovat
jednat svobodně a být odpovědný za svá rozhodnutí
Podmínky pro přijímání dětí:
do mateřské školy jsou přijímány děti ve věku od 3 do 6 let na základě doporučení lékaře a žádosti rodičů.
Popis a formy vzdělávání:
Vzdělávání se uskutečňuje během celého dne ve všech činnostech a situacích, které se v mateřské škole naskytnou. Třídy jsou smíšené a věkové skupiny jsou v nich zastoupeny rovnoměrně, po celou dobu docházky navštěvuje dítě jednu třídu (stejný kolektiv i pedagogické pracovnice). Děti přicházejí do mateřské školy podle potřeb rodiny a vybírají si podle svých potřeb:
spontánní aktivity
kuchyňka /vybavení: kuchyň, nádobí, nákupní košíky, ovoce, zelenina, pracovní zástěry, různé obaly od potravin, mobilní stolky a židličky/
domeček /stan, velké kostky pro stavbu paravanu, deky, polštáře/
odpočívací zóna /velká matrace, polštářky, plyšová zvířátka/
dopravní koutek /auta, garáž, autodráha, dostatek kostek, dopravní značky, doplňky policie/
pracovní koutek /nářadí, kostky, různé materiály/
kadeřnictví /hřebeny, fény, kosmetika, korále, křeslo, zrcadlo/
obchod /nákupní košíky, tašky, různé obaly, ovoce, zelenina, pokladny, papírové peníze/
lékař /oblečení, vybavení lékaře, zdravotní sestry, obvazy, obaly od léků/
čtenářský koutek /knihy a časopisy, stolek, židličky/
konstruktivní hry /velký výběr různých stavebnic, korálky, didaktické pomůcky, puzzle, kostky/
výtvarný koutek /s dostatkem různého výtvarného materiálu/
společenské hry /různé stolní hry – člověče, nezlob se, dáma, šachy, cesta do domečku, karty, pexeso/
pohybové aktivity /s různými TV pomůckami, balančními míči, kužely, kostkami, švihadly apod./
řízené činnosti /individuální, skupinové, kolektivní/ - pohybové činnosti, manipulační činnosti, smyslové a psychomotorické činnosti, kognitivní a grafické činnosti, didaktické hry, rozhovory, vyprávění, přednes, recitace, sluchová a řečová cvičení, pozorování, četba, poslech, sledování pohádek, dramatické činnosti, hudební činnosti, námětové hry, řešení, zkoumání, objevování, společenské hry, pokusy, experimenty, vycházky, výlety, ekologicky motivované hry
Formy vzdělávání mají charakter hry, zábavy, zajímavých činností pro děti, probouzejí aktivní zájem v dítěti, chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat. Vycházejí z dětské volby, dětské zvídavosti a potřeby objevovat.
Výchovně vzdělávací metody:
metoda prožitkového učení
metoda kooperativního učení hrou a činnostmi dětí
situační učení (vytváření a využívání situací, které poskytují dětem praktické ukázky životních souvislostí)
spontánní sociální učení (založené na principu nápodoby)
didaktické učení (založené na principu vzdělávací nabídky, na individuální volbě a aktivní účasti dítěte)
Výchovné zásady při práci s dětmi od 3 do 6 let:
zásada cílevědomosti /systematicky směřovat k vytčenému cíli/
zásada jednoty a důslednosti požadavků výchovného působení /jednotně působit na dítě jak v MŠ, tak i v rodině/
zásady přiměřenosti /vztahuje se na všechny oblasti výchovně vzdělávacího procesu – obsah, formy i metody výchovného působení. Nepřiměřený je nejen takový obsah, formy a metody, který děti přetěžuje, ale i takový, který je nezatěžuje dostatečně/
zásada uvědomělosti a aktivnosti
zásada názornosti /využívat veškeré smyslové vnímání, používat co nejvíce příklad a konkrétní vzor/
zásada soustavnosti a postupnosti / výchovně vzdělávací proces vést v každé etapě jako promyšlený nepřetržitý celek a začleňovat působení všech výchovných činitelů/, postupovat od nejjednoduššího ke složitějšímu, od známého k neznámému, od bližšího ke vzdálenému/
zásada trvalosti /při osvojování dovedností a návyků zapojovat co nejvíce smyslů, podporovat aktivitu dětí, vhodně motivovat a opakovat/
zásada spojení kolektivní výchovy s individuální péčí / výchova v kolektivu uspokojuje touhu a potřebu dítěte komunikovat s druhým, stýkat se a žít s vrstevníky, je však nutné znát i individuální zvláštnosti každého dítěte, aby mohl být vytvořen prostor pro individuální uplatnění a rozvoj schopností, potřeb a zájmů jedince


6. Vzdělávací obsah
Název : „Máme rádi svět kolem nás“
HLAVNÍ TÉMA:                                          PODTÉMATA:
Poznáváme prostředí mateřské školy            vzpomínáme na zážitky z prázdnin
                                                                       seznamujeme se s novými kamarády
                                                                       poznáváme prostředí i okolí mateřské školy
                                                                       máme kladný postoj ke sportu a pohybu
                                                                       na zahradě
 
Začíná barevný podzim                                 sklízíme podzimní plody
                                                                       pozorujeme barevné podzimní listí
                                                                       povídáme si o ptáčcích a volně žijících zvířátkách
                                                                       poznáváme rozdíl mezi živou a neživou přírodou
 
Vše kolem nás se vyvíjí a proměňuje             poznáváme význam lidské práce
                                                                       seznamujeme se s moderní technikou
                                                                       pozorujeme rozmanitost zemského povrchu - Naše planeta
                                                                       zajímáme se o vznik života - vše se vyvíjí
 
Přichází čas vánoční a jeho kouzlo                přichází k nám Mikuláš
                                                                       máme rádi jeden druhého?
                                                                       prožíváme vánoční zvyky a obyčeje
                                                                       těšíme se na Ježíška
 
Přišla paní zima                                              pečujeme o své zdraví v zimním počasí
                                                                       užíváme si zimní sporty
                                                                       sledujeme změny v přírodě
 
Žijeme zdravě                                                chápeme význam zdravé výživy
                                                                       rozeznáváme ovoce a zeleninu
                                                                       jsme součástí této planety a vesmíru
                                                                       máme povědomí o nemocech a úrazech
 
Příroda se probouzí                                        loučíme se ze zimou a vítáme jaro
                                                                       hrajeme si s pohádkou
                                                                       poznáváme hospodářská zvířata a jejich mláďata
                                                                       slavíme svátky jara
 
Cestujeme za poznáním                                 všude žijí lidé
                                                                       poznáváme rozdíl mezi městem a vesnicí
                                                                       poznáváme exotiku
                                                                       cestujeme bezpečně po naší planetě
 
Tématický blok: „POZNÁVÁME PROSTŘEDÍ MŠ“
Charakteristika a záměry bloku
V tomto bloku se zaměříme na nenásilný přechod dítěte z rodiny do mateřské školy.
osvojujeme si dovednosti důležité pro zdraví a bezpečnost
rozvoj komunikačních dovedností
seznamování se se společenskými pravidly chování
vytváření kladného vztahu k novému prostředí
rozvoj prostorové orientace
Očekávání
orientace v novém prostředí
rozumět tomu, co slyším a umět se zeptat
spolupracovat s ostatními dětmi a dospělými
zvládat společenské chování
mít povědomí o novém prostředí /mateřská škola, školní zahrada a okolí školy/
rozvoj logického myšlení
pěstovat osobní hygienu
začleňovat se do kolektivních her
uvědomovat si, co je nebezpečné
začínat se orientovat ve světě lidí a zvířat
Činnosti
vážíme se , měříme se
zdoláváme členitý terén
seznamujeme se se jmény kamarádů „hra na pošťáka, hádej kdo jsem….“
adaptujeme se „námětová hra na rodinu“
zachycujeme své okolí „kresby na téma Má školička”
seznamujeme se s prostředím školy /hrajeme si lidské profese/
rozlišujeme barvy /jaká je má značka/
reprodukujeme zpaměti krátké texty „Nácvik básně“
hrajeme si na návštěvu – umíme se přivítat a také rozloučit
besedujeme na téma rostliny a živočichové /seznamujeme se se zvířátky v mš/
pokoušíme se o znázornění lidské postavy /moje rodina/
Tématický blok: „ZAČÍNÁ BAREVNÝ PODZIM“
Charakteristika a záměry bloku
Cílem bloku je vytvořit u dětí otevřený a odpovědný postoj k životnímu prostředí. Učit je vnímat přírodu, která je obklopuje, rozvíjet v nich pocit sounáležitosti s ní a naučit se ji chránit. Seznámíme děti blíže s ekosystémem les, se zvířaty a rostlinami, které v lese žijí. Budeme si všímat barev podzimní přírody. Vydáme se na imaginární výlet podzimní přírodou, přičemž se seznámíme se základními dopravními prostředky, dopravními značkami a bezpečným chováním chodců.
povedeme děti k vyjádření svých názorů, poznatků, myšlenek a pocitů, i k rozvíjení záměrného pozorování
při pobytu v lese procvičíme chůzi v nerovném terénu a zdolávání překážek
budeme popisovat obrázkové i skutečné situace
zaměříme se na určování počasí, charakteristiku podzimního počasí, povíme si, jak se správně oblékat vzhledem k počasí
osvojíme si bezpečné návyky při chůzi ve dvojicích a při přecházení vozovky
naučíme se rozlišovat dopravní prostředky, procvičíme pojmy vlevo, vpravo, reakci na domluvený signál
ve spolupráci s rodiči budeme rozvíjet tvořivost dětí
Očekávání
zvládat běžné způsoby pohybu v různém prostředí (překonávat různé překážky, pohybovat se ve dvojicích, ve vázané řadě, ve skupině dětí)
vědomě napodobit pohyb
zvládat jemnou motoriku – správně zacházet s výtvarným materiálem a pomůckami a s jednoduchými hudebními nástroji
poznat některé stromy a rostliny v lese
chovat se správně v lese, chápat význam lesa pro člověka
pracovat ve skupině – umět se vzájemně domluvit a tolerovat se, ovládat se
prakticky využívat základní číselné a matematické pojmy (porovnávat, třídit, počítat do 6, poznat více, méně, stejně)
chápat prostorové pojmy – vlevo, vpravo, před, za, pod apod.
řešit problémy a úkoly – labyrinty, pracovní listy
být citlivé ve vztahu k přírodě i k ostatním dětem
zapojit se s rodiči do výroby podzimní dekorace a umět ohodnotit práci svou i svých kamarádů, chápat, že není důležité vyhrát
Činnosti
pozorování stromů listnatých a jehličnatých,hledání rozdílů
pozorování kůry u břízy, dubu, borovice, hledání rozdílů
prohlížení knih a encyklopedií, vyprávění nad obrázky
skupinové práce – malba lesa, les , vystřižení stromů z tapety, dozdobení vylisovanými listy
koláže, práce s prstovými barvami, kresba, malba, vystřihování, lepení
třídění, porovnávání, poznávání, počítání přírodnin rostoucích v lese
skládání obrázků z geometrických tvarů, poznávání základních tvarů
námětové hry
zdolávání překážek v terénu i ve třídě
hry s dopravními prostředky a značkami
vyprávění, rozhovory, diskuze k tématu
nácvik básní a písní k tématu
návštěva herců (divadlo „Dobrodružství veverky Zrzečky, divadlo Slavík“) v mateřské škole s vystoupením pro děti.
vycházky zaměřené na správnou chůzi ve dvojicích – pojmy vlevo, vpravo
soutěž dětí s rodiči, dýňová světýlka, podzimní dekorace, společné setkání a vyhlášení soutěže
Tématický blok: „VŠE KOLEM NÁS SE VYVÍJÍ“
Charakteristika a záměry bloku
Protože máme velice blízko k přírodě (jsme jí obklopeni), nabízí se nám možnost přímého pozorování změn, které přináší podzim. Děti bydlí v domech se zahradami, a tak mají v tomto směru základní poznatky a zkušenosti. Naším úkolem je tyto znalosti upevňovat a dále rozšiřovat, vést děti k ochraně živé i neživé přírody. Zaměříme se i na význam zeleniny a ovoce pro zdraví lidí.
budeme rozvíjet estetické vnímání podzimní krajiny a všímat si změn v přírodě
prakticky se seznámíme s některými druhy ptáků
procvičíme poznávání známého ovoce a zeleniny a zaměříme se na méně známé, budeme řadit podle druhu, počítat, rozlišovat barvy
rozšíříme znalosti o domácích zvířatech
při činnostech budeme užívat všechny smysly a rozvíjet je
zaměříme se na řečovou kázeň – budeme se snažit respektovat druhého, hlásit se o slovo, neskákat si do řeči
připomeneme si, co je zdravé a co nám škodí, a postupně budeme u dětí upevňovat zdravé životní návyky a postoje
Očekávání
naučit se zpaměti krátké texty básní a písní s podzimní tématikou
reprodukovat pohádku a zvládnout jednoduchou dramatickou úlohu
chápat prostorové pojmy, zvládat číselnou řadu do 5 (starší děti podle svých schopností i více)
zachytit a vyjádřit své prožitky výtvarně, hudebně, pohybovou improvizací a hrou na tělo
sladit pohyb s rytmem a hudbou
poznat některé ptáky a domácí zvířata nejen podle vzhledu, ale i podle hlasu
poznat zeleninu, ovoce podle vzhledu, chuti, vůně, podle hmatu, chápat význam pro zdraví člověka
umět se orientovat v prostoru
snažit se o vyjádření hudby pohybem, vnímat hudbu
uvědomovat si, co je zdravé a co škodí
při rozhovorech a diskuzích počkat, až druhý domluví
Navrhované činnosti
zdravotní cvičení
hudební a hudebně pohybové hry
vyjádření hudby pohybem – hry „Na princezny“, „Diskotéka“, apod.
pozorování podzimní přírody, zvířat, ptáků, ovoce, zeleniny, zemědělských plodin, určování jejich vlastností, číselná řada, geometrické tvary, prostorové pojmy
prohlížení knih k tématu a „čtení“
rozhovory, diskuze, vyprávění zážitků a příběhů
zpěv, recitace, dramatizace
sběr přírodnin a hry s přírodninami
výtvarné vyjádření prožitků, malba, kresba, modelování
smyslové hry, např. „Ptáčku, jak zpíváš?“, „Na hostinu“ apod.
návštěva pedagoga volného času – téma: „Zvířátka kolem nás“, téma „Králík“
konstruktivní, námětové a společenské hry
grafomotorická cvičení
Tématický blok: „PŘICHÁZÍ ČAS VÁNOČNÍ“
Charakteristika integrovaného bloku
V tomto bloku se zaměříme na historii vánoc, na vánoční tradice a zvyky, na přípravu oslavy vánoc v MŠ. Společně s dětmi a jejich rodiči prožijeme adventní čas naplno, ale v klidu, v pohodě, bez spěchu a stresu.
Děti při společné přípravě oslavy vánoc získají současně i poznatky o okolním světě (tradice jiných národů), o zimním počasí, o časových pojmech (adventní kalendář). Všechny činnosti budou motivačně sjednoceny a povedou k aktivnímu zapojení dětí do výzdoby třídy, pečení cukroví, výroby přáníček, zpívání koled, přípravy besídky pro rodiče a ke společnému radostnému prožívání vánočního času.
podpoříme rozvoj estetického vnímání, cítění a prožívání, posílíme citové vztahy ke svým nejbližším
přirozeným způsobem a na základě prožitků se děti seznámí s vánočními tradicemi a zvyky, a tak jim porozumí
podnítíme představivost, budeme rozvíjet tvořivost, fantazii i řeč dítěte
při výrobě přáníček, dárků i při pečení cukroví procvičíme a dále rozvineme pohybové a manipulační dovednosti dětí
Očekávání
podílet se na dění ve třídě, spolupracovat se skupinou, radostně prožívat oslavy
osvojit si základní poznatky o českých vánočních tradicích, ale i o zvycích v jiných zemích
zapamatovat si texty básní a říkadel, písní a umět je reprodukovat na veřejnosti
vyjádřit slovně, výtvarně, hudebně, pohybově i dramaticky své prožitky, představivost a fantazii a svoje zážitky zhodnotit (říci, co bylo zajímavé, co zaujalo, co se líbilo apod.)
zacházet bezpečně s různými pracovními nástroji (nůžky, lepidlo, váleček, formičky), pociťovat radost ze své práce a z vlastní tvůrčí činnosti
vnímat všemi smysly, rozlišovat vůně, chutě, tóny, zvuky apod.
Činnosti
skupinová práce – výroba adventního kalendáře, vánoční strom (zapouštění barev do mokrého podkladu, vystřihování, označení ozdob číslicemi)
diskuze nad adventním věncem (symbol adventu) – vysvětlení pojmu advent, délka adventu (řešení problému – počet svíček na věnci), svátek Mikuláše v adventním čase
návštěva Mikuláše a čerta v MŠ – básně a písně pro Mikuláše
pozorování jmelí, rozhovor (kde roste, jak roste, využití)
malování, modelování (betlém), kresba tuší nebo úhlem (jmelí)
práce s časopisy, podlepení, rozstříhání (stříhání podle čáry) na části a následné skládání obrázků do celku
vystřihování z jemného papíru – sněhové vločky, výzdoba třídy
pečení a zdobení perníčků
práce s bramborovými tiskátky, stříhání, lepení, výroba vánočních přání
vánoční úklid hraček
cvičení podle hudby, protahovací a relaxační cvičení
říkadla a písně s vánoční tématikou – příprava vystoupení pro rodiče a sponzory
pohybové vyjádření písní
poslech příběhů s vánoční tématikou a jejich dramatizace (Cesta do Betléma)
zpívání a poslech koled
vymýšlení rýmů
grafomotorika – uvolňovací cviky
hra „Na štědrý večer“ - příprava večeře (imaginární), stolování, zvyky, symbolika
vánoční nadílka – objevování nových hraček pod stromečkem
Tématický blok: „PŘIŠLA PANÍ ZIMA“
Charakteristika a záměry bloku
V tomto bloku přiblížíme dětem charakteristické znaky zimy, vlastnosti sněhu a ledu, změny v počasí. Prostřednictvím zimních sportů povedeme děti k poznání, že pohyb je důležitý pro naše zdraví, ale že je nutné zároveň dbát na bezpečnost svou i druhých. V souvislosti s tím budeme poznávat i lidské tělo. V tomto bloku se také společně se školáky budeme těšit na školní zápis.
při poznávání vlastností zimního počasí, sněhu a ledu, budeme rozvíjet a používat všechny smysly
nadále si budeme procvičovat a rozvíjet paměť a pozornost
při hrách na sněhu budeme přirozenou cestou rozvíjet pohybové schopnosti a dovednosti dětí
budeme pozorovat změny v přírodě a seznámíme děti se znaky zimní přírody
vysvětlíme si zásady bezpečného chování při pohybu na sněhu a ledu, povedeme děti k uvědomění si vlastního těla, k péči o své zdraví
vysvětlíme si pojem koloběh, střídání čtyř ročních dob a budeme se snažit o přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně logickému (pojmovému)
Očekávání
zachytit a vyjádřit své prožitky (slovně, výtvarně, dramatickou improvizací)
pojmenovat části těla, znát jejich funkce
ujasnění si pojmu koloběh, střídání čtyř ročních dob
učit se nová slova a aktivně je používat (např. Ve vztahu k počasí, koloběh ...)
soustředit se na určitou činnost, udržet pozornost, dokončit práci
pohybovat se na sněhu a ledu a dodržovat pravidla bezpečného chování
rozlišovat, co prospívá a co škodí zdraví
chápat, že každý má v určité skupině svou roli, podle které je třeba se chovat (škola, sportovní skupina, herní skupina apod.)
být jistější ve slovním a hudebním projevu
ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku
Činnosti
sáňkování, klouzání, hry na sněhu a se sněhem
pokusy se sněhem („Kam zmizel sníh?“)
pozorování vloček lupou, výtvarně vločku zachytit, výzdoba třídy a šatny výtvory dětí
poslech a dramatizace příběhů se zimní tématikou
zpěv a poslech písní se zimní tématikou
hudební hrátky – hudebně a pohybově vyjádřit rozmary zimního počasí (např. Zvonivý zvuk rampouchů, vánici apod.)
sledovat a zaznamenávat průběh počasí (vytvořit si společné piktogramy pro záznamy počasí)
krmení zvířat na podzim nasbíranými plody, výroba salámu pro ptáky
rytmus střídání podle vzoru, střídání ročních období
obkreslování rukou, nohou i celé postavy
oblékáme panenky – hry
hry „Na tělo“, „Šimravá štafeta“, „Ukažte mi“
námětové hry „Na školu“, „Na sportovce“
hádanky a slovní hříčky
grafická nápodoba symbolů, čísel, písmen
divadelní představení - „Dobrodružství veverky Zrzečky“
Tématický blok: „ŽIJEME ZDRAVĚ“
Charakteristika a záměry bloku
V tomto bloku se zaměříme na zdravou výživu, děti poznávají svoje tělo, vnímají, že lidské tělo se mění a vyvíjí. Seznamují se s nebezpečím úrazu. Uvědomují si rozdíly mezi živou a neživou přírodou, a že jsme součástí vesmíru. Poznáváme ovoce a zeleninu a jejich význam pro lidské tělo – v zdravém těle, zdravý duch. Podporujeme své zdraví, cvičíme jógu.
budeme se snažit jíst více ovoce a zeleniny
ptáme se na slova , kterým nerozumíme (lékařské prostředí)
dbáme na osobní hygienu
dáváme pozor na škodlivé vlivy
Očekávání
získat poznatky o ovoci a zelenině
umět pojmenovat lidské tělo i jeho části
rozeznáme živou a neživou přírodu, poznáme glóbus, hvězdy …
sluchově rozlišit hlásku na začátku slova
cvičíme jógu a balancujeme na balančních míčích
bez zábran komunikujeme s dospělým (u lékaře), činnosti
hry na pana doktora
ochutnávka ovoce, připravujeme zeleninový salát
čistíme si zoubky
pracujeme s modelínou (lidské tělo)
vážíme se , měříme se
oživujeme kamínky malováním
učíme se hledat na globusu
navštívíme hvězdárnu
pracujeme s encyklopedií
přírodopisné vycházky – pozor na smog
sáňkujeme, bobujeme
reprodukujeme zpaměti krátké texty „Nácvik básně“
rozlišujeme některé číslice „Kolik jablíček ...“
 
Tématický blok: „PŘÍRODA SE PROBOUZÍ“
Charakteristika a záměry bloku
V tomto bloku si uvědomíme změny v přírodě spojené s příchodem jara i to, že lidská nedbalost narušuje přirozenou a pro lidi potřebnou krásu a čistotu životního prostředí. Budeme usilovat o vytvoření prostředí veselého, čistého a barevného.V barevném týdnu se o to pokusíme. Zaměříme se na barevnou symboliku sběrných odpadních nádob, budeme diskutovat o nutnosti třídění odpadu, prakticky odpad třídit. Zorganizujeme sběr starého papíru a za utržené peníze nakoupíme encyklopedie, uklidíme okolí školy, budeme pozorovat dění ve sběrně kovového odpadu.
budeme se snažit chápat, že člověk může přírodě pomáhat, ale i škodit, a uvědomíme si, jak je důležité pečovat o své okolí a prostředí, v němž žijeme
naučíme se, jak nakládat s odpady
při pozorování jarní přírody dále rozvineme poznatky a dovednosti (motorické, estetické i poznávací) v souvislosti s daným ročním obdobím
posílíme dětskou zvídavost, zájem dětí a radost z objevování
Očekávání
získat poznatky o materiálech (papír, plast, sklo, železo)
naučí se třídit odpady a uplatňovat hygienické návyky při manipulaci s odpady
seznámit se a používat nové pojmy – např. recyklace
prakticky pečovat o své okolí
rozlišovat, co okolní prostření poškozuje, všímat si nepořádků, upozorňovat na ně
navrhovat řešení problémů a úkolů, nalézat nová řešení
vědomě využívat všech smyslů
zvládat pohyb v nerovném terénu
Činnosti
pozorování přírody – typické jarní znaky
vycházka do lesa – otevření lesa – pozorování nového života v lese
soutěž „Záchrana stromů“ - sběr starého papíru, pomoc rodičů
písně, básně, tanečky a pohybové hry motivované jarem
vítáme jaro kytičkou, výtvarné zpracování různými technikami
prohlížení knih, encyklopedií, obrázků
společenské hry (Pexeso, Krtkova zahrádka)
puzzle – skládání obrázků k tématu
vycházky – hledáme barevné kontejnery, pozorujeme jejich okolí
výroba papírových kontejnerů
třídění odpadu
řízené rozhovory a diskuze o recyklaci odpadů, otázky hygieny, vlastnosti a druhy materiálů, použití jednotlivých materiálů
didaktické hry – např.: „Z čeho je co vyrobeno“
pracujeme s papírem – různé činnosti s papírem (mačkání, trhání, lepení), recyklace papíru – namočený novinový papír (vymačkat, usušit na sítu)
malování na sklo – výzdoba oken
konstruktivní činnosti
smyslové hry - „Barevný sáček“
návštěva sběrny s kovovým odpadem – pozorování dění ve sběrně
úklid okolí školy a školní zahrady
setí semínek čočky
výtvarné vyjádření prožitků
Tématický blok: „CESTUJEME ZA POZNÁNÍM“
Charakteristika a záměry bloku
V aprílovém měsíci nás čeká spousta vtipu, radosti a zábavy. Seznámíme děti s velikonočními vesnickými oslavami i s historií zdobení kraslic. Mnoho dětí chodí řehtat, hodovat, společně si o těchto zážitcích budeme povídat. Pohybové jarní hry a tvořivou činnost (z hlíny, písku apod.) přeneseme za pěkného počasí na školní zahradu.
Abychom byli opravdovou „Veselou mašinkou“ pojedeme na výlet vlakem a užijeme si probouzející se přírodu. V souvislosti s výletem si povíme o možných nebezpečích, která nám hrozí (úrazy při nevhodném chování, požáry apod.). Povíme si, jak a kde budeme hledat pomoc, navštívíme hasičskou zbrojnici.
při stále častějším pobytu v přírodě budeme rozvíjet pohybové schopnosti a fyzickou zdatnost dětí
osvojíme si poznatky důležité pro podporu bezpečí a seznámí se s prací některých dospělých
naučíme se cestovat vlakem a zdokonalíme se v zásadách správného chování v dopravních prostředcích
na základě prožitků rozvineme jazykové a řečové schopnosti dětí, estetické a mravní cítění a dětskou tvořivost a nápady
Očekávání
chovat se kultivovaně v dopravních prostředcích
být aktivní, ptát se a dozvídat se nové informace
samostatně formulovat myšlenky, nápady, pocity
rozvíjet jazykové schopnosti – výslovnost, homonyma, synonyma, první a poslední hlásky a slabiky
vědět o některých způsobech ochrany zdraví a bezpečí a mít povědomí o tom, jak a kde hledat pomoc
vyjadřovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, pohybovými, dramatickými)
Činnosti
velikonoční výzdoba školy a třídy
barvení a zdobení kraslic
básně a písně s jarní a velikonoční tematikou
čtení a poslech příběhů s náměty práce dospělých
prohlížení a „čtení“ knih
společenské hry
stavba z písku, tvořivá práce z hlíny a z modelovací hmoty
hry na školní zahradě – kuličky, pohybové hry a jiné hry podle výběru dětí
jízda na tříkolkách
výlet vlakem
pozorování jarní přírody a jarních prací na polích
kdo – co – čím
návštěva hasičské zbrojnice
malování, kreslení, skládání z papíru
rozhovory na téma bezpečnost
dokončit příběh – Co by se stalo, kdyby …
námětové hry ze světa dospělých lidí a jejich práce
konstruktivní hry
drobné práce na školní zahradě – vyhrabování, osázení truhlíků květinami
Tématický blok: „PŘÍRODA JE PLNÁ KVĚTŮ“
Charakteristika a záměry bloku
S využitím svátku maminek budeme nadále prohlubovat citové vztahy ke členům rodiny, k sobě navzájem, ale i k živé a neživé přírodě. Všimneme si kvetoucí přírody, rodících se mláďat, života hmyzu. Každodenně si budeme všímat krásy probuzené přírody, pokud to bude možné, přeneseme činnosti do přírody.
pomocí říkadel pro maminky procvičíme a zdokonalíme výslovnost a kultivovaný projev
povedeme děti k umění vystoupit na veřejnosti a nestydět se
na příkladu mláďat si vysvětlíme narození děťátka
naučíme se poznávat a pojmenovat nejznámější druhy hmyzu a seznámíme se s jejich životem
Očekávání
chovat se citlivě a ohleduplně ke slabším a mladším dětem, soucit s nimi
všímat si toho, co si druhý přeje a potřebuje, a umět pomoc nabídnout
dělit se o hračky, pomůcky, sladkosti, ale i úkoly a povinnosti
navazovat kontakty s dospělými, překonat stud, komunikovat s nimi, respektovat je
uvědomovat si příjemné i nepříjemné prožitky
být citlivý k živé i neživé přírodě a k věcem
sladit pohyb se zpěvem, vědomě napodobit pohyb podle vzoru, přizpůsobit se pokynu
zazpívat písně, rozlišovat rytmus
výtvarně zpracovat prožitky
Činnosti
příprava vystoupení pro rodiče (téma: jaro a svátek maminek)
výroba dárků a přání pro maminky a babičky
říkanky, básně, písničky k tématu
nácvik tanečků maminkám
cviky motivované činností maminky, životem hmyzu
uvolňovací cviky (př. klubíčka pro maminku, ulita šneka apod.)
poslech, vyprávění a dramatizace příběhů
rozhovory a diskuze nad obrazovým materiálem a knihami
námětové hry: téma- rodina, činnost maminky, staráme se o miminko apod.
vycházky do lesa, zahrady a na louku
pozorování změn v přírodě (počasí, růst trávy, vůně květin, život včel, motýlů apod.)
výtvarné zachycení prožitků
život na louce – výroba louky, modelování obyvatel louky (žížala, šnek, kytičky)
vystřihování a lepení na jarní téma
barevné čarování (co dokáže barva a kulička v krabici)
pohybové hry k tématu
uvolňovací cviky
omalovánky, pracovní listy
pohybové hry k tématu, cvičení na udržení rovnováhy (kolíbka, váha, apod.)
tvořivé hry z písku
péče o školní zahradu a květiny v truhlíku
Tématický blok: „DÍTĚ A JEHO FANTAZIE“
Charakteristika a záměry bloku
Blížící se konec školního roku nám přinese mnoho zábavy a radosti. Sportovními hrami a soutěžemi oslavíme svátek dětí. Povíme si o planetě, na které žijeme nejen my, ale i jiné děti. Budeme pozorovat řeku, rybníky a vodu, která nás obklopuje, seznámíme se s nebezpečím, které nás může u vody potkat. Pojedeme na výlet, rozloučíme se se školáky a prožijeme společnou noc ve škole. Letní období nám umožní veškerou činnost přenášet do přírody, a tak budeme mít větší prostor pro rozvoj fyzické zdatnosti. Budeme cvičit vytrvalost a sebeovládání.
seznámíme se s existencí jiných kultur a národností a povedeme děti k uvědomění se, že i ony jsou součástí světa, přírody, společnosti a planety Země
společnými prožitky (školní výlet, vycházky po okolí, noc v MŠ) posílíme zvídavost, zájem a radost z objevování
Očekávání
pohybovat se v různém prostředí (písek, voda, po zvýšené ploše, mezi překážkami apod.)
uvědomovat si nebezpečí, které nám hrozí při pobytu u vody
pojmenovat většinu toho, co nás obklopuje
poznat napsané své jméno (starší děti)
odloučit se na určitou dobu od rodičů a být aktivní i bez jejich opory
prožívat radost ze zvládnutého a poznaného
vnímat, že svět je pestrý, rozmanitý a má svůj řád
Činnosti
oslava svátku dětí, dětský den – hry a soutěže
„Cestování s globusem a encyklopedií“ - poznávání pomocí otázek a odpovědí, diskuze o vlastnostech lidí, které jsou dány prostředím, ve kterém žijí, pohlavím, jazykem apod.
praktické ukázky varující před nebezpečím u vody
výtvarné zpracování zkušeností a zážitků z cestování, dovolených, výletů
školní výlet
hry s dopravní tématikou – pojmy vlevo, vpravo
pracovní listy – rozlišování, třídění, porovnávání, hledání rozdílů
Vzdělávací obsah je v RVP PV uspořádán do pěti vzdělávacích oblastí: biologické, psychologické, interpersonální, sociálně-kulturní a environmentální. Tyto oblasti jsou nazvány:
Dítě a jeho tělo
Dítě a jeho psychika
Dítě a ten druhý
Dítě a společnost
Dítě a svět
Dítě a jeho tělo
Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v oblasti biologické je stimulovat a podporovat růst a neurosvalový vývoj dítěte, podporovat jeho fyzickou pohodu, zlepšovat jeho tělesnou zdatnost i pohybovou a zdravotní kulturu, podporovat rozvoj jeho pohybových i manipulačních dovedností, učit je sebeobslužným dovednostem a vést je k zdravým životním návykům a postojům.
Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje)
uvědomění si vlastního těla
rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsahu pohybu, dýchání, koordinace ruky a oka apod.), ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí
rozvoj a užívání všech smyslů
rozvoj fyzické i psychické zdatnosti
osvojení si věku přiměřených praktických dovedností
osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě
osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí
vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu
Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí)
lokomoční pohybové činnosti (chůze, běh, skoky a poskoky, lezení), nelokomoční pohybové činnosti (změny poloh a pohybů těla na místě) a jiné činnosti (základní gymnastika, turistika, sezónní činnosti, míčové hry apod.)
manipulační činnosti a jednoduché úkony s předměty, pomůckami, nástroji, náčiním, materiálem; činnosti seznamující děti s věcmi, které je obklopují a jejich praktickým používáním
zdravotně zaměřené činnosti (vyrovnávací, protahovací, uvolňovací, dechová, relaxační cvičení)
smyslové a psychomotorické hry
konstruktivní a grafické činnosti
hudební a hudebně pohybové hry a činnosti
jednoduché pracovní a sebeobslužné činnosti v oblasti osobní hygieny, stolování, oblékání, úklidu, úpravy prostředí apod.
činnosti zaměřené k poznávání lidského těla a jeho částí
příležitosti a činnosti směřující k ochraně zdraví, osobního bezpečí a vytváření zdravých životních návyků
činnosti relaxační a odpočinkové, zajišťující zdravou atmosféru a pohodu prostředí
příležitosti a činnosti směřující k prevenci úrazů (hrozících při hrách, pohybových činnostech a dopravních situacích, při setkávání s cizími lidmi), k prevenci nemoci, nezdravých návyků a závislostí
Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže)
zachovávat správné držení těla
zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí (zvládat překážky, házet a chytat míč, užívat různé náčiní, pohybovat se ve skupině dětí, pohybovat se na sněhu, ledu, ve vodě, v písku)
koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou
vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu
ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem
vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů (sluchově rozlišovat zvuky a tóny, zrakově rozlišovat tvary předmětů a jiné specifické znaky, rozlišovat vůně, chutě, vnímat hmatem apod.)
ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku (zacházet s předměty denní potřeby, s drobnými pomůckami, s nástroji, náčiním a materiálem, zacházet s grafickým a výtvarným materiálem, např. s tužkami, barvami, nůžkami, papírem, modelovací hmotou, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji apod.)
zvládnout sebeobsluhu, uplatňovat základní kulturně hygienické a zdravotně preventivní návyky (starat se o osobní hygienu, přijímat stravu a tekutinu, umět stolovat, postarat se o sebe a své osobní věci, oblékat se, svlékat, obouvat apod.)
zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony (postarat se o hračky, pomůcky, uklidit po sobě, udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce, práce na zahradě apod.)
pojmenovat části těla, některé orgány (včetně pohlavních), znát jejich funkce, mít povědomí o těle a jeho vývoji, (o narození, růstu těla a jeho proměnách), znát základní pojmy užívané ve spojení se zdravím, s pohybem a sportem
rozlišovat, co prospívá zdraví a co mu škodí; chovat se tak, aby v situacích pro dítě běžných a jemu známých neohrožovalo zdraví, bezpečí a pohodu svou ani druhých
mít povědomí o významu péče o čistotu a zdraví, o významu aktivního pohybu a zdravé výživy
mít povědomí o některých způsobech ochrany osobního zdraví a bezpečí a o tom, kde v případě potřeby hledat pomoc (kam se obrátit, koho přivolat, jakým způsobem apod.)
zacházet s běžnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, drobnými nástroji, sportovním náčiním a nářadím, výtvarnými pomůckami a materiály, jednoduchými hudebními nástroji, běžnými pracovními pomůckami
Rizika (co ohrožuje úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga)
denní režim nevyhovující fyziologickým dětským potřebám a zásadám zdravého životního stylu
nedostatečný respekt k individuálním potřebám dětí (k potřebě pohybu, spánku, odpočinku, látkové výměny, osobního tempa a tepelné pohody, k potřebě soukromí, apod.)
omezování samostatnosti dítěte při pohybových činnostech, málo příležitostí k pracovním úkonům
nerespektování rozdílných tělesných a smyslových předpokladů a pohybových možností jednotlivých dětí
neznalost zdravotního stavu a zdravotních problémů dítěte
omezování spontánních pohybových aktivit, nepravidelná, málo rozmanitá či jednostranná nabídka pohybových činností
absence či nedostatek řízených pohybových aktivit vedoucích k osvojení nových pohybových dovedností
nevhodné prostory pro pohybové činnosti a nevhodná organizace z hlediska bezpečnosti dětí
dlouhodobé statické zatěžování bez pohybu, uplatňování nevhodných cviků a činností, nevhodné oblečení při pohybových činnostech
nedostatek či zkreslení elementárních informací o lidském těle, o jeho růstu a vývoji, o funkcích některých částí a orgánů, o zdraví i možnostech jeho ohrožení, způsobech ochrany zdraví a bezpečí, nevhodné vzory chování dospělých v prostředí mateřské školy
nedostatečně připravené prostředí, nedostatečné vybavení náčiním, nářadím, popř. nedostatečné využívání vybavení a dalších možností apod.
Dítě a jeho psychika
Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v oblasti psychologické je podporovat duševní pohodu, psychickou zdatnost a odolnost dítěte, rozvoj jeho intelektu, řeči a jazyka, poznávacích procesů a funkcí, jeho citů i vůle, stejně tak i jeho sebepojetí a sebenahlížení, jeho kreativity a sebevyjádření, stimulovat osvojování a rozvoj jeho vzdělávacích dovedností a povzbuzovat je v dalším rozvoji, poznávání a učení.
Tato oblast zahrnuje tři „podoblasti“: Jazyk a řeč, Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace, Sebepojetí, city a vůle.
a)Jazyk a řeč
Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje)
rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování)
rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních) a kultivovaného projev
osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka i další formy sdělení verbální i neverbální (výtvarné, hudební, pohybové, dramatické)
Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí)
artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry, hry se slovy, slovní hádanky, vokální činnosti
společné diskuse, rozhovory, individuální a skupinová konverzace (vyprávění zážitků, příběhů, vyprávění podle skutečnosti i podle obrazového materiálu, podle vlastní fantazie, sdělování slyšeného druhým apod.)
komentování zážitků a aktivit, vyřizování vzkazů a zpráv
samostatný slovní projev na určité téma
poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů, sledování filmových a divadelních pohádek a příběhů
vyprávění toho, co dítě slyšelo nebo co shlédlo
přednes, recitace, dramatizace, zpěv
grafické napodobování symbolů, tvarů, čísel, písmen
prohlížení a „čtení“ knížek
hry a činnosti zaměřené k poznávání a rozlišování zvuků, užívání gest
činnosti a příležitosti seznamující děti s různými sdělovacími prostředky (noviny, časopisy, knihy, audiovizuální technika)
Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže)
správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči
pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno
vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve vhodně zformulovaných větách
vést rozhovor (naslouchat druhým, vyčkat, až druhý dokončí myšlenku, sledovat řečníka i obsah, ptát se)
domluvit se slovy i gesty, improvizovat
porozumět slyšenému (zachytit hlavní myšlenku příběhu, sledovat děj a zopakovat jej ve správných větách)
formulovat otázky, odpovídat, hodnotit slovní výkony, slovně reagovat
učit se nová slova a aktivně je používat (ptát se na slova, kterým nerozumí)
naučit se zpaměti krátké texty (reprodukovat říkanky, písničky, pohádky, zvládnout jednoduchou dramatickou úlohu apod.)
sledovat a vyprávět příběh, pohádku
popsat situaci (skutečnou, podle obrázku)
chápat slovní vtip a humor
sluchově rozlišovat začáteční a koncové slabiky a hlásky ve slovech
utvořit jednoduchý rým
poznat a vymyslet jednoduchá synonyma, homonyma a antonyma
rozlišovat některé obrazné symboly (piktogramy, orientační a dopravní značky, označení nebezpečí apod.) a porozumět jejich významu i jejich komunikativní funkci
sledovat očima zleva doprava
poznat některá písmena a číslice, popř. slova
poznat napsané své jméno
projevovat zájem o knížky, soustředěně poslouchat četbu, hudbu, sledovat divadlo, film, užívat telefon
Rizika (co ohrožuje úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga)
prostředí komunikačně chudé, omezující běžnou komunikaci mezi dětmi i s dospělými
málo příležitosti k samostatným řečovým projevům dítěte (spontánním i řízeným) a slabá motivace k nim
špatný jazykový vzor
vytváření komunikativních zábran (necitlivé donucování dítěte k hovoru, nerespektování dětského ostychu vedoucí k úzkosti a strachu dítěte)
časově a obsahově nepřiměřené využívání audiovizuální, popř. počítačové techniky, nabídka nevhodných programů (nevhodná volba či časté a dlouhodobé sledování pořadů televize, videa apod.)
nedostatečná pozornost k rozvoji dovedností předcházejících čtení a psaní
omezený přístup ke knížkám
b)Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace
Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje)
rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně-logickému (pojmovému), rozvoj paměti a pozornosti, přechod od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným, rozvoj a kultivace představivosti a fantazie
rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření)
posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování apod.)
vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení, podpora a rozvoj zájmu o učení
osvojení si elementárních poznatků o znakových systémech a jejich funkci (abeceda, čísla)
vytváření základů pro práci s informacemi
Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí)
přímé pozorování přírodních, kulturních i technických objektů i jevů v okolí dítěte, rozhovor o výsledku pozorování
záměrné pozorování běžných objektů a předmětů, určování a pojmenovávání jejich vlastností (velikost, barva, tvar, materiál, dotek, chuť, vůně, zvuky), jejich charakteristických znaků a funkcí
motivovaná manipulace s předměty, zkoumání jejich vlastností
konkrétní operace s materiálem (třídění, přiřazování, uspořádání, odhad, porovnávání apod.)
spontánní hra, volné hry a experimenty s materiálem a předměty
smyslové hry, nejrůznější činnosti zaměřené na rozvoj a cvičení postřehu a vnímání, zrakové a sluchové paměti, koncentrace pozornosti apod.
námětové hry a činnosti
hry nejrůznějšího zaměření podporující tvořivost, představivost a fantazii (kognitivní, imaginativní, výtvarné, konstruktivní, hudební, taneční či dramatické aktivity)
řešení myšlenkových i praktických problémů, hledání různých možností a variant
hry a činnosti zaměřené ke cvičení různých forem paměti (mechanické a logické, obrazné a pojmové)
činnosti zaměřené k vytváření (chápání) pojmů a osvojování poznatků (vysvětlování, objasňování, odpovědi na otázky, práce s knihou, s obrazovým materiálem, s médii apod.)
činnosti zaměřené na poznávání jednoduchých obrazně znakových systémů (písmena, číslice, piktogramy, značky, symboly, obrazce)
hry a praktické úkony procvičující orientaci v prostoru i v rovině
činnosti zaměřené k seznamování se s elementárními číselnými a matematickými pojmy a jejich symbolikou (číselná řada, číslice, základní geometrické tvary, množství apod.) a jejich smysluplné praktické aplikaci
činnosti zasvěcující dítě do časových pojmů a vztahů souvisejících s denním řádem, běžnými proměnami a vývojem a přibližující dítěti přirozené časové i logické posloupnosti dějů, příběhů, událostí apod.
Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže)
vědomě využívat všech smyslů, záměrně pozorovat, postřehovat, všímat si (nového, změněného, chybějícího)
záměrně se soustředit na činnost a udržet pozornost
poznat a pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno
přemýšlet, vést jednoduché úvahy a to, o čem přemýšlí a uvažuje, také vyjádřit
zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité (odhalovat podstatné znaky, vlastnosti předmětů, nacházet společné znaky, podobu a rozdíl, charakteristické rysy předmětů či jevů a vzájemné souvislosti mezi nimi)
vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívat zkušeností k učení
postupovat a učit se podle pokynů a instrukcí
chápat základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a podle potřeby je prakticky využívat (porovnávat, uspořádávat a třídit soubory předmětů podle určitého pravidla, orientovat se v elementárním počtu cca do šesti, chápat číselnou řadu v rozsahu první desítky, poznat více, stejně, méně, první, poslední apod.)
chápat prostorové pojmy (vpravo, vlevo, dole, nahoře, uprostřed, za, pod, nad, u, vedle, mezi apod.), elementární časové pojmy (teď, dnes, včera, zítra, ráno, večer, jaro, léto, podzim, zima, rok), orientovat se v prostoru i v rovině, částečně se orientovat v čase
naučit se nazpaměť krátké texty, úmyslně si zapamatovat a vybavit
řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně, předkládat „nápady“
nalézat nová řešení nebo alternativní k běžným
vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových či dramatických) i ve slovních výpovědích k nim
Rizika (co ohrožuje úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga)
nedostatek příležitostí k poznávacím činnostem založeným na vlastní zkušenosti
převaha předávání hotových poznatků slovním poučováním a vysvětlováním
příliš racionální, hotový a uzavřený výklad světa
omezený prostor pro vyjádření a uplatnění představivosti a mimoracionálního poznávání
převažující důraz na pamětní učení a mechanickou reprodukci, málo názornosti i prostoru pro rozvoj fantazie
zahlcování podněty a informacemi bez rozvíjení schopnosti s nimi samostatně pracovat
málo příležitosti a prostoru k experimentaci a exploraci a samostatnému řešení konkrétních poznávacích situací
nedostatek porozumění a ocenění úspěchu či úsilí
nedostatek času a prostředků pro spontánní hru, k jejímu rozvinutí a dokončení
c)Sebepojetí, city, vůle
Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje)
poznávání sebe sama, rozvoj pozitivních citů ve vztahu k sobě (uvědomění si vlastní identity, získání sebevědomí, sebedůvěry, osobní spokojenosti)
získání relativní citové samostatnosti
rozvoj schopnosti sebeovládání
rozvoj schopnosti citové vztahy vytvářet, rozvíjet je a city plně prožívat
rozvoj poznatků, schopností a dovedností umožňujících pocity, získané dojmy a prožitky vyjádřit
rozvoj a kultivace mravního i estetického vnímání, cítění a prožívání
získání schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci
Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí)
spontánní hra
činnosti zajišťující spokojenost a radost, činnosti vyvolávající veselí a pohodu
činnosti přiměřené sílám a schopnostem dítěte a úkoly s viditelným cílem a výsledkem, v nichž může být dítě úspěšné
činnosti nejrůznějšího zaměření vyžadující (umožňující) samostatné vystupování, vyjadřování, obhajování vlastních názorů, rozhodování a sebehodnocení
příležitosti a hry pro rozvoj vůle, vytrvalosti a sebeovládání
cvičení organizačních dovedností
estetické a tvůrčí aktivity (slovesné, výtvarné, dramatické, literární, hudební, pohybové a další)
sledování pohádek a příběhů obohacujících citový život dítěte
cvičení v projevování citů (zvláště kladných), v sebekontrole a v sebeovládání (zvláště emocí záporných, např. hněvu, zlosti, úzkosti apod.)
hry na téma rodiny, přátelství apod.
výlety do okolí (do přírody, návštěvy dětských kulturních akcí apod.)
činnosti zaměřené k poznávání různých lidských vlastností; záměrné pozorování, čím se lidé mezi sebou liší (fyzické i psychické vlastnosti, dovednosti, schopnosti, city, vlastnosti dané pohlavními rozdíly, věkem, zeměpisným místem narození, jazykem) a v čem jsou si podobní
dramatické činnosti (předvádění a napodobování různých typů chování člověka v různých situacích), mimické vyjadřování nálad (úsměv, pláč, hněv, zlobu, údiv, vážnost apod.)
činnosti vedoucí dítě k identifikaci sebe sama a k odlišení od ostatních
Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže)
odloučit se na určitou dobu od rodičů a blízkých, být aktivní i bez jejich opory
uvědomovat si svou samostatnost, zaujímat vlastní názory a postoje a vyjadřovat je
rozhodovat o svých činnostech
ve známých a opakujících se situacích a v situacích, kterým rozumí, ovládat svoje city a přizpůsobovat jim své chování
vyjádřit souhlas i nesouhlas, říci „ne“ v situacích, které to vyžadují (v ohrožujících, nebezpečných či neznámých situacích), odmítnout se podílet na nedovolených či zakázaných činnostech apod.
uvědomovat si své možnosti i limity (své silné i slabé stránky)
přijímat pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch a vyrovnat se s ním, učit se hodnotit svoje osobní pokroky
prožívat radost ze zvládnutého a poznaného
vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost a její dokončení
respektovat předem vyjasněná a pochopená pravidla, přijímat vyjasněné a zdůvodněné povinnosti
zorganizovat hru
uvědomovat si příjemné a nepříjemné citové prožitky (lásku, soucítění, radost, spokojenost i strach, smutek, odmítání), rozlišovat citové projevy v důvěrném (rodinném) a cizím prostředí
prožívat a dětským způsobem projevovat, co cítí (soucit, radost, náklonnost), snažit se ovládat své afektivní chování (odložit splnění svých osobních přání, zklidnit se, tlumit vztek, zlost, agresivitu apod.)
být citlivé ve vztahu k živým bytostem, k přírodě i k věcem
těšit se z hezkých a příjemných zážitků, z přírodních i kulturních krás i setkávání se s uměním
zachytit a vyjádřit své prožitky (slovně, výtvarně, pomocí hudby, hudebně pohybovou či dramatickou improvizací apod.)
Rizika (co ohrožuje úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga)
málo vlídné, nevstřícné, strohé, nelaskavé a málo přátelské prostředí, kde dítě nenalézá dostatek lásky a porozumění
nedostatek možností projevovat vlastní city, sdělovat citové dojmy a prožitky a hovořit o nich
nepřiměřené nároky na dítě, časté negativní hodnocení, kdy dítě opakovaně prožívá pocit selhání
nedostatečné uznání a oceňování úsilí či úspěchu dítěte
jednání, které dítě pociťuje jako křivdu a vnímá jako násilí
spěch a nervozita, omezování možností dítěte dokončovat činnost v individuálním tempu, nevhodné zásahy a přerušování činností dětí dospělými
stresy a napětí, nejistota, nedostatek ochrany a osobního soukromí
nevhodné vzory a modely chování (netaktní komunikace, nedostatek sociálního cítění, ohleduplnosti a tolerance, necitlivé vztahy a postoje okolí)
nedostatečná motivace dětí k jejich sebevyjádření a sebeuplatnění
málo podnětů a aktivit podporujících estetické vnímání, cítění, prožívání a vyjadřování
Dítě a ten druhý
Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v interpersonální oblasti je podporovat utváření vztahů dítěte k jinému dítěti či dospělému, posilovat, kultivovat a obohacovat jejich vzájemnou komunikaci a zajišťovat pohodu těchto vztahů.
Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje)
seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému
osvojení si elementárních poznatků, schopností a dovedností důležitých pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem
posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v rodině, v mateřské škole, v dětské herní skupině apod.)
vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.)
rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních
rozvoj kooperativních dovedností
ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými
Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí)
běžné verbální i neverbální komunikační aktivity dítěte s druhým dítětem i s dospělým
sociální a interaktivní hry, hraní rolí, dramatické činnosti, hudební a hudebně pohybové hry, výtvarné hry a etudy
společenské hry, společné aktivity nejrůznějšího zaměření
kooperativní činnosti ve dvojicích, ve skupinkách
společná setkávání, povídání, sdílení a aktivní naslouchání druhému
aktivity podporující sbližování dětí
aktivity podporující uvědomování si vztahů mezi lidmi (kamarádství, přátelství, vztahy mezi oběma pohlavími, úcta ke stáří apod.)
hry, přirozené i modelové situace, při nichž se dítě učí přijímat a respektovat druhého
činnosti zaměřené na porozumění pravidlům vzájemného soužití a chování, spolupodílení se na jejich tvorbě
hry a činnosti, které vedou děti k ohleduplnosti k druhému, k ochotě rozdělit se s ním, půjčit hračku, střídat se, pomoci mu, ke schopnosti vyřešit vzájemný spor apod.
činnosti zaměřené na poznávání sociálního prostředí, v němž dítě žije – rodina (funkce rodiny, členové rodiny a vztahy mezi nimi, život v rodině, rodina ve světě zvířat) – mateřská škola (prostředí, vztahy mezi dětmi i dospělými, kamarádi)
hry a situace, kde se dítě učí chránit soukromí a bezpečí své i druhých
četba, vyprávění a poslech pohádek a příběhů s etickým obsahem a poučením
Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže)
navazovat kontakty s dospělým, kterému je svěřeno do péče, překonat stud, komunikovat s ním vhodným způsobem, respektovat ho
porozumět běžným projevům vyjádření emocí a nálad
přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská přátelství
odmítnout komunikaci, která je mu nepříjemná
uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým a respektovat je
chápat, že všichni lidé (děti) mají stejnou hodnotu, přestože je každý jiný (jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí apod.), že osobní, resp. osobnostní odlišnosti jsou přirozené
uplatňovat své individuální potřeby, přání a práva s ohledem na druhého (obhajovat svůj postoj nebo názor, respektovat jiný postoj či názor), přijímat a uzavírat kompromisy, řešit konflikt dohodou
spolupracovat s ostatními
dodržovat dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití a chování doma, v mateřské škole, na veřejnosti, dodržovat herní pravidla
respektovat potřeby jiného dítěte, dělit se s ním o hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělit si úkol
s jiným dítětem apod.
vnímat, co si druhý přeje či potřebuje, vycházet mu vstříc (chovat se citlivě a ohleduplně k slabšímu či postiženému dítěti, mít ohled na druhého a soucítit s ním, nabídnout mu pomoc apod.)
bránit se projevům násilí jiného dítěte, ubližování, ponižování apod.
chovat se obezřetně při setkání s neznámými dětmi, staršími i dospělými jedinci, v případě potřeby požádat druhého o pomoc (pro sebe i pro jiné dítě)
Rizika (co ohrožuje úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga)
nedostatek pozitivních příkladů a vzorů prosociálního chování, málo vstřícné postoje dospělých k dítěti i k sobě navzájem
nedostatečně psychosociálně „bezpečné“ prostředí, neautentické, s nedostatkem porozumění a tolerance
nedostatek empatie, neposkytování empatické odezvy na problémy dítěte
příliš ochranářské či příliš nevšímavé prostředí
autoritativní vedení, direktivní zacházení s dítětem
manipulace dítěte tzv. pozitivními prostředky (citovými prostředky, chválením bez opodstatnění)
nedůstojné jednání, zesměšňování, ponižování
prostředí, které nabízí málo možností ke spolupráci a komunikaci s druhým
časté organizování soutěživých činností a podporování nezdravé soutěživosti
nejednoznačně formulovaná pravidla chování ve vztahu k druhému, nedodržování přijatých pravidel, špatný vzor
nemožnost spolupodílet se na volbě činností a témat, které se v mateřské škole realizují
nedostatečná pozornost tomu, jak dítě řeší své spory a konflikty s druhým dítětem
příliš časté vystupování pedagoga v roli soudce
nedostatečný respekt k vzájemným sympatiím dětí a malá podpora dětských přátelství
soustředění pozornosti pouze na verbální formy komunikace
Dítě a společnost
Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v oblasti sociálně – kulturní je uvést dítě do společenství ostatních lidí a do pravidel soužití s ostatními, uvést je do světa materiálních i duchovních hodnot, do světa kultury a umění, pomoci dítěti osvojit si potřebné dovednosti, návyky i postoje a umožnit mu aktivně se podílet na utváření společenské pohody ve svém sociálním prostředí.
Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje)
poznávání pravidel společenského soužití a jejich spoluvytváření v rámci přirozeného sociokulturního prostředí, porozumění základním projevům neverbální komunikace obvyklým v tomto prostředí
rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí (spolupracovat, spolupodílet se), přináležet k tomuto společenství (ke třídě, k rodině, k ostatním dětem) a vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané
rozvoj základních kulturně společenských postojů, návyků a dovedností dítěte, rozvoj schopnosti projevovat se autenticky, chovat se autonomně, prosociálně a aktivně se přizpůsobovat společenskému prostředí a zvládat jeho změny
vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách
seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž dítě žije
vytváření povědomí o existenci ostatních kultur a národností
vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů ke kultuře a umění, rozvoj dovedností umožňujících tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat
rozvoj společenského i estetického vkusu
Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí)
běžné každodenní setkávání s pozitivními vzory vztahů a chování
aktivity vhodné pro přirozenou adaptaci dítěte v prostředí mateřské školy
spoluvytváření přiměřeného množství jasných a smysluplných pravidel soužití ve třídě
různorodé společné hry a skupinové aktivity (námětové hry, dramatizace, konstruktivní a výtvarné projekty apod.) umožňující dětem spolupodílet se na jejich průběhu i výsledcích
přípravy a realizace společných zábav a slavností (oslavy výročí, slavnosti v rámci zvyků a tradic, sportovní akce, kulturní programy apod.)
tvůrčí činnosti slovesné, literární, dramatické, výtvarné, hudební, hudebně pohybové, dramatické apod. podněcující tvořivost a nápaditost dítěte, estetické vnímání i vyjadřování a tříbení vkusu
receptivní slovesné, literární, výtvarné či dramatické činnosti (poslech pohádek, příběhů, veršů, hudebních skladeb a písní, sledování dramatizací, divadelních scének)
setkávání se s literárním, dramatickým, výtvarným a hudebním uměním mimo mateřskou školu, návštěvy kulturních a uměleckých míst a akcí zajímavých pro předškolní dítě
hry zaměřené k poznávání a rozlišování různých společenských rolí (dítě, dospělý, rodič, učitelka, žák, role dané pohlavím, profesní role, herní role) a osvojování si rolí, do nichž se dítě přirozeně dostává
aktivity přibližující dítěti pravidla vzájemného styku (zdvořilost, ohleduplnost, tolerance, spolupráce) a mravní hodnoty (dobro, zlo, spravedlnost, pravda, upřímnost, otevřenost apod.) v jednání lidí
hry a praktické činnosti uvádějící dítě do světa lidí, jejich občanského života a práce (využívání praktických ukázek z okolí dítěte, tematické hry seznamující dítě s různými druhy zaměstnání, řemesel a povolání, s různými pracovními činnostmi a pracovními předměty, praktická manipulace s některými pomůckami a nástroji, provádění jednoduchých pracovních úkonů a činností apod.)
aktivity přibližující dítěti svět kultury a umění a umožňující mu poznat rozmanitost kultur (výtvarné, hudební a dramatické činnosti, sportovní aktivity, zábavy, účast dětí na kulturních akcích, návštěvy výstav, divadelních a filmových představení, využívání příležitostí seznamující dítě přirozeným způsobem s různými tradicemi a zvyky běžnými v jeho kulturním prostředí apod.)
Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže)
uplatňovat návyky v základních formách společenského chování ve styku s dospělými i s dětmi (zdravit známé děti i dospělé, rozloučit se, poprosit, poděkovat, vzít si slovo až když druhý domluví, požádat o pomoc, vyslechnout sdělení, uposlechnout pokyn apod.)
pochopit, že každý má ve společenství (v rodině, ve třídě, v herní skupině) svou roli, podle které je třeba se chovat
chovat se a jednat na základě vlastních pohnutek a zároveň s ohledem na druhé
začlenit se do třídy a zařadit se mezi své vrstevníky, respektovat jejich rozdílné vlastnosti, schopnosti a dovednosti
porozumět běžným neverbálním projevům citových prožitků a nálad druhých
adaptovat se na život ve škole, aktivně zvládat požadavky plynoucí z prostředí školy i jeho běžných proměn (vnímat základní pravidla jednání ve skupině, podílet se na nich a řídit se jimi, podřídit se rozhodnutí skupiny, přizpůsobit se společnému programu, spolupracovat, přijímat autoritu) a spoluvytvářet v tomto společenství prostředí pohody
vyjednávat s dětmi i dospělými ve svém okolí, domluvit se na společném řešení (v jednoduchých situacích samostatně, jinak s pomocí)
utvořit si základní dětskou představu o pravidlech chování a společenských normách, co je v souladu s nimi a co proti nim a ve vývojově odpovídajících situacích se podle této představy chovat (doma, v mateřské škole i na veřejnosti)
chovat se zdvořile, přistupovat k druhým lidem, k dospělým i k dětem, bez předsudků, s úctou k jejich osobě, vážit si jejich práce a úsilí
dodržovat pravidla her a jiných činností, jednat spravedlivě, hrát fair play
uvědomovat si, že ne všichni lidé respektují pravidla chování, že se mohou chovat neočekávaně, proti pravidlům, a tím ohrožovat pohodu i bezpečí druhých; odmítat společensky nežádoucí chování (např. lež, nespravedlnost, ubližování, lhostejnost či agresivitu), chránit se před ním a v rámci svých možností se bránit jeho důsledkům (vyhýbat se komunikaci s lidmi, kteří se takto chovají)
zacházet šetrně s vlastními i cizími pomůckami, hračkami, věcmi denní potřeby, s knížkami, s penězi apod.
vnímat umělecké a kulturní podněty, pozorně poslouchat, sledovat se zájmem literární, dramatické či hudební představení a hodnotit svoje zážitky (říci, co bylo zajímavé, co je zaujalo)
zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik (kreslit, používat barvy, modelovat, konstruovat, tvořit z papíru, tvořit a vyrábět z různých jiných materiálů, z přírodnin aj.)
vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností, zvládat základní hudební dovednosti vokální i instrumentální (zazpívat píseň, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji, sledovat a rozlišovat rytmus)
Rizika (co ohrožuje úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga)
nedostatek estetických a etických podnětů a příležitostí k jejich kultivovanému prožívání a vyjádření
přítomnost nevhodných, podbízivých a nevkusných podnětů
nevhodný mravní vzor okolí (děti jsou svědky nespravedlivého, nezdvořilého, hrubého, ironického, popř. agresivního chování, netolerantních, necitlivých či nevšímavých postojů apod.) včetně nevhodných vzorů v médiích
příliš mnoho nefunkčních pravidel ve skupině, děti se nepodílejí na jejich vytváření, ne všichni je dodržují (např. někteří dospělí)
zvýhodňování a znevýhodňování některých dětí ve skupině
schematické mravní hodnocení bez možnosti dítěte vyjádřit vlastní úsudek
nedostatek příležitostí k nápravě jednání, které bylo proti pravidlům
ironizování a znevažování úsilí dítěte
potlačování autonomního chování dítěte v zájmu zkratkovitého dosažení vnější disciplíny a poslušnosti
nevšímavost k nevhodné komunikaci a jednání mezi dětmi, přehlížení nežádoucího chování některých dětí, schematické řešení konfliktů bez zjišťování příčin jejich vzniku
chybějící informace o tom, jak se chránit před nebezpečím hrozícím od neznámých lidí
nedostatek příležitostí k rozvoji uměleckých dovedností dítěte a k vytváření jeho estetického vztahu k prostředí, ke kultuře a umění
Dítě a svět
Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v environmentální oblasti je založit u dítěte elementární povědomí o okolním světě a jeho dění, o vlivu člověka na životní prostředí, počínaje nejbližším okolím a konče globálními problémy celosvětového dosahu, a vytvořit elementární základy pro otevřený a odpovědný postoj dítěte (člověka) k životnímu prostředí.
Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje)
seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu k němu
vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách
poznávání jiných kultur
pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit
osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí a k ochraně dítěte před jeho nebezpečnými vlivy
rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách
rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám
vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí
Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí)
přirozené pozorování blízkého prostředí a života v něm, okolní přírody, kulturních i technických objektů, vycházky do okolí, výlety
aktivity zaměřené k získávání praktické orientace v obci (vycházky do ulic, návštěvy obchodů, návštěvy důležitých institucí, budov a dalších pro dítě významných objektů)
sledování událostí v obci a účast na akcích, které jsou pro dítě zajímavé
poučení o možných nebezpečných situacích a dítěti dostupných způsobech, jak se chránit (dopravní situace, manipulace s některými předměty a přístroji, kontakt se zvířaty, léky, jedovaté rostliny, běžné chemické látky, technické přístroje, objekty a jevy, požár, povodeň a jiné nebezpečné situace a další nepříznivé přírodní a povětrnostní jevy), využívání praktických ukázek varujících dítě před nebezpečím
hry a aktivity na téma dopravy, cvičení bezpečného chování v dopravních situacích, kterých se dítě běžně účastní, praktický nácvik bezpečného chování v některých dalších situacích, které mohou nastat
praktické užívání technických přístrojů, hraček a dalších předmětů a pomůcek, se kterými se dítě běžně setkává
přirozené i zprostředkované poznávání přírodního okolí, sledování rozmanitostí a změn v přírodě (příroda živá i neživá, přírodní jevy a děje, rostliny, živočichové, krajina a její ráz, podnebí, počasí, ovzduší, roční období)
práce s literárními texty, s obrazovým materiálem, využívání encyklopedií a dalších médií
kognitivní činnosti (kladení otázek a hledání odpovědí, diskuse nad problémem, vyprávění, poslech, objevování)
praktické činnosti, na jejichž základě se dítě seznamuje s různými přírodními i umělými látkami a materiály ve svém okolí a jejichž prostřednictvím získává zkušenosti s jejich vlastnostmi (praktické pokusy, zkoumání, manipulace s různými materiály a surovinami)
využívání přirozených podnětů, situací a praktických ukázek v životě a okolí dítěte
seznamování dítěte s elementárními dítěti srozumitelnými reáliemi o naší republice
pozorování životních podmínek a stavu životního prostředí, poznávání ekosystémů (les, louka, rybník apod.)
ekologicky motivované hravé aktivity (eko hry)
smysluplné činnosti přispívající k péči o životní prostředí a okolní krajinu, pracovní činnosti, pěstitelské a chovatelské činnosti, činnosti zaměřené k péči o školní prostředí, školní zahradu a blízké okolí
Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže)
orientovat se bezpečně ve známém prostředí i v životě tohoto prostředí (doma, v budově mateřské školy, v blízkém okolí)
zvládat běžné činnosti a požadavky na dítě kladené i jednoduché praktické situace, které se doma a v mateřské škole opakují, chovat se přiměřeně a bezpečně doma i na veřejnosti (na ulici, na hřišti, v obchodě, u lékaře apod.)
uvědomovat si nebezpečí, se kterým se může ve svém okolí setkat, a mít povědomí o tom, jak se prakticky chránit ( vědět, jak se nebezpečí vyhnout, kam se v případě potřeby obrátit o pomoc)
osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi
mít povědomí o širším společenském, věcném, přírodním, kulturním i technickém prostředí i jeho dění v rozsahu praktických zkušeností a dostupných praktických ukázek v okolí dítěte
vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý, jak svět přírody, tak i svět lidí (mít elementární povědomí o existenci různých národů a kultur, různých zemích, o planetě Zemi, vesmíru apod.)
všímat si změn a dění v nejbližším okolí
porozumět, že změny jsou přirozené a samozřejmé (všechno kolem se mění, vyvíjí, pohybuje a proměňuje a že s těmito změnami je třeba v životě počítat), přizpůsobovat se běžně proměnlivým okolnostem doma i v mateřské škole
mít povědomí o významu životního prostředí (přírody i společnosti) pro člověka, uvědomovat si, že způsobem, jakým se dítě i ostatní v jeho okolí chovají, ovlivňují vlastní zdraví i životní prostředí
rozlišovat aktivity, které mohou zdraví okolního prostředí podporovat a které je mohou poškozovat, všímat si nepořádků a škod, upozornit na ně
pomáhat pečovat o okolní životní prostředí (dbát o pořádek a čistotu, nakládat vhodným způsobem s odpady, starat se o rostliny, spoluvytvářet pohodu prostředí, chránit přírodu v okolí, živé tvory apod.)
Rizika (co ohrožuje úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga)
nedostatek příležitostí vidět a vnímat svět v jeho pestrosti a změně, v jeho dění a řádu
nedostatečné a nepřiměřené informace, nedostatečné, nepravdivé nebo žádné odpovědi na otázky dětí
jednotvárná, málo rozmanitá nabídka činností, málo podnětné, málo pestré a málo obměňované prostředí, nebo prostředí nepřehledné, neupravené, neuspořádané, s nadbytkem hraček a věcí
výběr a nabídka témat, která jsou životu dítěte příliš vzdálená, pro jeho vnímání a chápání náročná, která přesahují přirozenou zkušenost dítěte a nejsou pro dítě prakticky využitelná
užívání abstraktních pojmů, předávání „hotových“ poznatků
převaha zprostředkovaného poznávání světa (obraz, film)
nedostatek pozornosti prevenci vlivů prostředí, které mohou být pro dítě nezdravé a nebezpečné
nedodržování pravidel péče o zdravé prostředí v provozu mateřské školy
špatný příklad dospělých (chování ohrožující životní prostředí, neekologické postoje, xenofobní chování, lhostejnost k problémům kolem sebe a neochota podílet se na jejich řešení)
uzavřenost školy a jejího vzdělávacího programu vůči existujícím problémům a aktuálnímu dění

 

       7. Evaluační plán mateřské školy


Autoevaluace mateřské školy a hodnocení dětí
Autoevaluace je proces průběžného vyhodnocování vzdělávacích činností, situací i podmínek vzdělávání, realizovaný uvnitř mateřské školy, který se odehrává v několika na sebe navazujících a neustále se opakujících fázích . Poznatky získané tímto průběžným vyhodnocováním poskytují pedagogům zpětnou vazbu o kvalitě vlastní práce a pedagogové by jich měli cíleně využívat k optimalizaci a zlepšování vzdělávacího procesu i podmínek, za nichž vzdělávání probíhá. Nejedná se o jednorázové a náhodné zhodnocení určitého jevu na základě subjektivního dojmu pedagoga, ale o proces, který je realizován systematicky, podle předem připraveného plánu.
Mateřská škola by měla vyhodnocovat svou práci komplexně. Ke komplexnímu vyhodnocování práce mateřské školy v praxi je zapotřebí zaměřit evaluaci na následující oblasti:
naplňování cílů programu
kvalita podmínek vzdělávání
způsob zpracování a realizace obsahu vzdělávání (zpracování a realizace integrovaných bloků)
práce pedagogů (včetně jejich sebereflexe)
výsledky vzdělávání
Pravidla vnitřní evaluace a hodnocení mateřské školy
d)Pedagogická evaluace
vyhodnocování individuálního rozvoje dětí /listy individuálního rozvoje dětí/
kritéria: viz osobní listy dítěte (příloha)
termín hodnocení: vstupní (září- říjen), pololetní (leden- únor), závěrečné (červen) a průběžně dle potřeby
vyhodnocování TVP /písemné hodnocení jednotlivých podtémat/
kritéria: písemné hodnocení tématu ve formátu Pozitiva – Negativa – Záměry – Doporučení – Náměty
termín: 1x měsíčně po ukončení práce s tématem
vyhodnocování ŠVP /písemné hodnocení školního vzdělávacího programu/
kritéria: písemné hodnocení .
vyhodnocování denních činností dětí
kritéria: jak si budeme hrát /příprava, motivace/
hodnocení denních činností dětmi /vyhodnocení ústní/
seznámení rodičů s denními činnostmi /na nástěnce přehled pro rodiče/
termín: denně
e)Hodnocení ředitelkou
hodnocení pedagogických i provozních pracovníků dle plánu kontrolní činnosti /zápis z hospitace/
kritéria: hospitační činnost dle ročního plánu kontrolní činnosti a aktuálních potřeb
termín: viz roční plán
hodnocení ŠVP – písemná součást hodnocení tematických okruhů /na závěr roku/
kritéria:
podmínky – materiální, hygienické, personální, organizační
procesy - práce pedagogů, spolupráce s rodinami, vzdělávací nabídka, naplňování individuálních potřeb dětí
výsledky - zda děti dosahují očekávaných vzdělávacích pokroků
Soulad ŠVP s RVP PV
tematické celky, dílčí projekty, individuální plány    všichni ped. pracovníci
v průběhu a po jejich dokončení    výsledky 2x ročně
písemně ředitelce školy
ŠVP vychází z konkrétních podmínek MŠ    ředitelka    na závěr školního roku
návaznost na RVP PV – soulad cílů, respektování hlavních zásad, obsahu a podmínek, daných v RVP PV    ředitelka    na závěr školního roku
promyšlenost a integrita ŠVP
     ředitelka    na závěr školního roku
obsah vzdělávání umožňuje dosahovat zvolených cílů (soulad cílů, obsahu, metod)    ředitelka    průběžně při hospitacích a na závěr školního roku
ŠVP obsahuje daná pravidla jednání a chování (systém vnitřních směrnic, účelnost)    ředitelka    průběžně a na závěr školního roku
spolupráce s ostatními partnery    učitelky jen informace
ředitelka    2x ročně
prostor k tvořivosti učitelek    ředitelka    průběžně (hospitace)
na závěr školního roku)
materiální a hygienické podmínky    ředitelka    2x ročně
životospráva, psychohygiena, psychosociální podmínky    ředitelka    2x ročně

Třídní vzdělávací program:
tematické bloky, cíle, obsah, metody, výsledky, vlastní práce    průběžně po skončení každého tématu nebo při podstatné změně podmínek
ústní hodnocení na třídách
individuální zápisy o dětech    vstupní diagnostika
průběžné poznámky podle potřeby
portfolio dětí    podle podmínek a potřeb
posouzení průběhu a výsledků vzdělávání    2x ročně, písemně
 
Kritéria souladu rámcového a školního vzdělávacího programu
Přesto, že ŠVP PV jsou dokumenty jedinečné, „šité na míru“ každé jednotlivé škole, jsou určitá hlediska, resp. odborné nároky, které by měl splňovat každý ŠVP PV. Školní program zpravidla vyhoví, jestliže:
respektuje hlavní zásady tvorby ŠVP PV formulované v RVP PV
respektuje vzdělávací obsah i podmínky dané RVP PV
podává jasný a ucelený obraz o mateřské škole, o způsobu a formách její práce a poskytovaném vzdělávání
vychází z podmínek mateřské školy
představuje konzistentní celek, nikoli soubor izolovaných a nenavazujících skutečností, a je tak dokladem o promyšlenosti, cílevědomosti a integrovanosti práce
pomáhá učitelkám rozvíjet pedagogický styl a strategie odpovídající integrovanému přístupu ke vzdělávání
obsahuje promyšlený systém vnitřní evaluace, včetně forem, časového plánu a zodpovědnosti, resp. průběžné vyhodnocování je jeho vlastní součástí
obsah vzdělávání ztvárňuje do podoby umožňující dosahovat vzdělávacích cílů
sjednocuje to podstatné, ponechává učitelkám dostatek volného prostoru k tvořivosti a individualizaci vzdělávání
je zpracován tak, že mu učitelky rozumí a mohou z něho při tvorbě TVP dobře vycházet
obsahuje dohodnutá pravidla chování a jednání
je zpracován jasně, přehledně, srozumitelně, kulturní formou, obsahuje informace podstatné pro představení a hodnocení školy a jejího vzdělávacího programu
počítá se spoluprací s vnějšími partnery
je otevřeným dokumentem umožňujícím další rozvoj školy a zkvalitnění vzdělávání
Povinnosti předškolního pedagoga
Předškolní pedagog odpovídá za to, že:
školní (třídní) vzdělávací program, který zpracovává, je v souladu s požadavky RVP PV
program pedagogických činností je cílevědomý a je plánován
je pravidelně sledován průběh předškolního vzdělávání a hodnoceny jeho podmínky i výsledky
Předškolní pedagog by měl vykonávat tyto odborné činnosti:
analyzovat věkové a individuální potřeby dětí a v rozsahu těchto potřeb zajišťovat profesionální péči o děti, jejich výchovu i vzdělávání
realizovat individuální i skupinové vzdělávací činnosti směřující cílevědomě k rozvoji dětí, rozšiřování jejich kompetencí (schopností, dovedností, poznatků, postojů)
samostatně projektovat výchovné a vzdělávací činnosti, provádět je, hledat vhodné strategie a metody pro individualizované a skupinové vzdělávání dětí
využívat oborových metodik a uplatňovat didaktické prvky odpovídající věku a individualitě dětí
projektovat (plánovat) a provádět individuální výchovně vzdělávací činnosti s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami
provádět evaluační činnosti – sledovat a posuzovat účinnost vzdělávacího programu, kontrolovat a hodnotit výsledky své práce, sledovat a hodnotit individuální pokroky dětí v jejich rozvoji a učení, monitorovat, kontrolovat a hodnotit podmínky, v nichž se vzdělávání uskutečňuje
výsledky evaluace samostatně uplatňovat v projektování (plánování) i v procesu vzdělávání
provádět poradenské činnosti pro rodiče ve věcech výchovy a vzdělávání jejich dětí v rozsahu odpovídajícím pedagogickým kompetencím předškolního pedagoga a mateřské školy
analyzovat vlastní vzdělávací potřeby a naplňovat je sebevzdělávacími činnostmi
evidovat názory, přání a potřeby partnerů ve vzdělávání (rodičů, spolupracovníků, základní školy, obce) a na získané podněty reagovat
Předškolní pedagog má vést vzdělávání tak, aby:
se děti cítily v pohodě (po stránce fyzické, psychické i sociální)
se děti rozvíjely v souladu se svými schopnostmi a možnostmi a současně byl podněcován jejich harmonický rozvoj
děti měly dostatek podnětů k učení a radost z něho
bylo posilováno sebevědomí dětí a jejich důvěra ve vlastní schopnosti
děti měly možnost vytvářet a rozvíjet vzájemné vztahy a cítit se ve skupině bezpečně
byl dostatečně podporován a stimulován rozvoj jejich řeči a jazyka
se děti seznamovaly se vším, co je pro jejich život a každodenní činnosti důležité
děti mohly pochopit, že mohou prostřednictvím vlastních aktivit ovlivňovat své okolí
děti obdržely speciální podporu a pomoc, pokud ji dlouhodobě či aktuálně potřebují
Ve vztahu k rodičům má předškolní pedagog:
usilovat o vytváření partnerských vztahů mezi školou a rodiči
umožňovat rodičům přístup za svým dítětem do třídy a účastnit se jeho činností
umožňovat rodičům účastnit se na tvorbě programu školy i na jeho hodnocení
vést s rodiči dítěte průběžný dialog o dítěti, jeho prospívání, rozvoji a učení .
                
8. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

RVP PV vychází ve své základní koncepci z respektování individuálních potřeb a možností dítěte. Z toho důvodu je RVP PV základním východiskem i pro přípravu vzdělávacích programů pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, ať už jsou tyto děti vzdělávány v běžné mateřské škole, či v mateřské škole zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona.

Dítětem se speciálními vzdělávacími potřebami je dítě, které k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Tyto děti mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření z výčtu uvedeného v § 16 školského zákona. Podpůrná opatření realizuje mateřská škola.

Podpůrná opatření se podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti člení do pěti stupňů. Podpůrná opatření prvního stupně uplatňuje škola nebo školské zařízení i bez doporučení školského poradenského zařízení na základě plánu pedagogické podpory (PLPP). Podpůrná opatření druhého až pátého stupně lze uplatnit pouze s doporučením ŠPZ. Začlenění podpůrných opatření do jednotlivých stupňů stanoví Příloha č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb.

 

 Pojetí vzdělávání dětí s přiznanými podpůrnými opatřeními

Rámcové cíle a záměry předškolního vzdělávání jsou pro vzdělávání všech dětí společné. Při vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je třeba jejich naplňování přizpůsobovat tak, aby maximálně vyhovovalo dětem, jejich potřebám i možnostem. Snahou pedagogů je – stejně jako
ve vzdělávání dětí, které speciální vzdělávací potřeby nemají – vytvoření optimálních podmínek k rozvoji osobnosti každého dítěte, k učení i ke komunikaci s ostatními a pomoci mu, aby dosáhlo co největší samostatnosti.

Při plánování a realizaci vzdělávání dětí s přiznanými podpůrnými opatřeními je třeba mít na zřeteli fakt, že se děti ve svých individuálních vzdělávacích potřebách a možnostech liší. Účelem podpory vzdělávání těchto dětí je plné zapojení a maximální využití vzdělávacího potenciálu každého dítěte s ohledem na jeho individuální možnosti a schopnosti. Při vzdělávání dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami učitel zahrnuje do svých vzdělávacích strategií podpůrná opatření. Podpůrná opatření prvního stupně stanovuje mateřská škola. Od druhého stupně podpory jsou podpůrná opatření stanovována ŠPZ po projednání se školou a zákonným zástupcem dítěte. Pravidla pro použití podpůrných opatření školou a školským zařízením stanovuje vyhláška č. 27/2016 Sb.

Závazný rámec pro obsahové a organizační zabezpečení předškolního vzdělávání všech dětí vymezuje RVP PV, který je východiskem pro tvorbu ŠVP. Podle ŠVP se uskutečňuje vzdělávání všech dětí dané mateřské školy. Pro děti s přiznanými podpůrnými opatřeními prvního stupně je ŠVP podkladem pro zpracování PLPP a pro děti s přiznanými podpůrnými opatřeními od druhého stupně podkladem pro tvorbu IVP. PLPP zpracovává škola samostatně, IVP zpracovává škola na základě doporučení ŠPZ.

Důležitou podmínkou úspěšnosti předškolního vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je nejen volba vhodných (potřebám dětí odpovídajících) vzdělávacích metod a prostředků, které jsou v souladu se stanovenými podpůrnými opatřeními, ale i uplatňování vysoce profesionálních postojů učitelů i ostatních pracovníků, kteří se na péči o dítě a jeho vzdělávání podílejí. Rozvoj osobnosti dítěte s přiznanými podpůrnými opatřeními závisí na citlivosti a přiměřenosti působení okolí mnohem více, než je tomu u dítěte, které není ve svých možnostech primárně omezeno. Proto je nutné vytvořit podmínky pro jejich pozitivní přijetí. K tomu je nutné, mimo jiné, navázat úzkou spolupráci s rodiči všech dětí, citlivě s nimi komunikovat a předávat potřebné informace.

Při vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami spolupracuje učitel s dalšími odborníky, využívá služby školských poradenských zařízení.

 

 Systém péče o děti s přiznanými podpůrnými opatřeními v mateřské škole

V ŠVP mateřská škola stanoví:

  • pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocování PLPP;
  • pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocování IVP.

V ŠVP může mateřská škola stanovit:

  • náplň předmětů speciálně pedagogické péče;
  • zodpovědné osoby a jejich role v systému péče o děti se speciálními vzdělávacími potřebami;
  • pravidla pro zapojení dalších subjektů do systému vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (zájmové organizace, vzdělávací instituce, sponzoři atd.).

Příklady konkrétních zaměření předmětů speciálně pedagogické péče jsou uvedeny v Příloze č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. V případě mateřských škol a tříd zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona jsou v ŠVP vždy uváděny předměty speciálně pedagogické péče, ostatní mateřské školy tak činí v případě poskytování tohoto podpůrného opatření konkrétnímu dítěti.

 

Podmínky vzdělávání dětí s přiznanými podpůrnými opatřeními

Podmínky pro vzdělávání dětí musí vždy odpovídat individuálním potřebám dětí. Podmínky pro vzdělávání dětí s přiznanými podpůrnými opatřeními stanovuje školský zákon a vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Učitel zajišťuje tyto podmínky s ohledem na vývojová a osobnostní specifika těchto dětí a měl by být vzdělán v oblasti speciální pedagogiky.

Pro úspěšné vzdělávání dětí s přiznanými podpůrnými opatřeními je potřebné zabezpečit (případně umožnit):

  • uplatňování principu diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu při plánování a organizaci činností, včetně určování obsahu, forem i metod vzdělávání;
  • realizaci všech stanovených podpůrných opatření při vzdělávání dětí;
  • osvojení specifických dovedností v úrovni odpovídající individuálním potřebám
    a možnostem dítěte zaměřených na samostatnost, sebeobsluhu a základní hygienické návyky v úrovni odpovídající věku dítěte a stupni postižení;
  • spolupráci se zákonnými zástupci dítěte, školskými poradenskými zařízeními, v případě potřeby spolupráci s odborníky mimo oblast školství;
  • snížení počtu dětí ve třídě v souladu s právními předpisy;
  • přítomnost asistenta pedagoga podle stupně přiznaného podpůrného opatření.

 

9. Vzdělávání dětí nadaných

Mateřská škola je povinna vytvářet ve svém školním vzdělávacím programu a při jeho realizaci podmínky k co největšímu využití potenciálu každého dítěte s ohledem na jeho individuální možnosti. To platí v plné míře i pro vzdělávání dětí nadaných.

V předškolním věku dítě prochází obdobím nerovnoměrného a skokového vývoje, mnohdy je těžké odlišit při identifikaci nadání dítěte od akcelerovaného vývoje v určité oblasti. Dítě, které vykazuje známky nadání, musí být dále podporováno.

Vzdělávání dětí probíhá takovým způsobem, aby byl stimulován rozvoj jejich potenciálu včetně různých druhů nadání a aby se tato nadání mohla ve škole projevit a pokud možno i uplatnit a dále rozvíjet.

Mateřská škola je povinna zajistit realizaci všech stanovených podpůrných opatření pro podporu nadání podle individuálních vzdělávacích potřeb dětí v rozsahu prvního až čtvrtého stupně podpory.

  •  

10. Vzdělávání dětí od dvou do tří let

 

Předškolní vzdělávání lze organizovat pro děti od dvou let věku. Rámcové cíle a záměry vzdělávání, obsažené v RVP PV, jsou vhodné i pro vzdělávání dětí od dvou do tří let. Je však nezbytné uvědomovat si specifika, související s dosahovanou úrovní ve všech oblastech vývoje dítěte. Dvouleté dítě projevuje velkou touhu po poznání, experimentuje, objevuje. Poznává všemi smysly. Vymezuje se vůči ostatním, osamostatňuje se, bývá silně egocentrické. Neorientuje se v prostoru a čase, žije přítomností a situacemi, které ji naplňují. V pohybových aktivitách je méně obratné. Proti starším dětem má výrazně méně zkušeností. Rozdíly v jednotlivých oblastech vývoje dětí tohoto věku jsou velmi výrazné.

 

Pro dvouleté dítě je zařazení do mateřské školy nejčastěji první sociální zkušeností mimo širší rodinu. Obvykle se projevuje silnější potřebou vazby na dospělou osobu. Poznává nové vzorce chování dospělých i vrstevníků, vymezuje si vlastní prostor, přijímá vymezené hranice a nové role. Učitel zastává velmi významnou pozici, stává se zástupcem rodiče, jistotou a oporou dítěte v běžném dění i v budování vztahů s vrstevníky.

 

Dvouleté děti se nejvíce učí nápodobou, situačním učením, vlastním prožitkem a především hrou. Často vyžadují opakování činností, potřebují pravidelné rituály, zpravidla udrží pozornost jen velmi krátkou dobu. Podmínkou úspěšné pedagogické práce je citlivé přizpůsobování organizace se střídáním nabídky činností, trénováním návyků a praktických dovedností, ponecháním co největšího prostoru pro volné hry a pohybové aktivity.

 

 Podmínky vzdělávání dětí od dvou do tří let

 

Předškolní období je zásadní pro utváření celoživotních návyků, respektování pravidel a norem. Ve věku dvou let je dítě zpravidla připraveno tyto aspekty rozeznávat a přijímat. Pokud se v mateřské škole vzdělávají děti mladší tří let, je nutné zajistit kromě požadavků vymezených v kapitole 7 ještě další podmínky, které reagují na vývojová specifika, individuální potřeby, zájmy a možnosti těchto dětí. Dítě ve věku od dvou do tří let má některé potřeby jiné nebo intenzivnější než děti starší. Potřebuje stálý pravidelný denní režim, dostatek emoční podpory, zajištění pocitu bezpečí, přiměřeně podnětné prostředí a činnosti, více individuální péče, srozumitelná pravidla.

 

Podmínky pro vzdělávání dětí od dvou do tří let jsou vyhovující, jestliže:

  • Mateřská škola je vybavena dostatečným množstvím podnětných a bezpečných hraček a pomůcek vhodných pro dvouleté děti.
  • Ve třídě s věkově homogenním uspořádáním pro dvouleté děti je použito více zavřených, dostatečně zabezpečených skříněk k ukládání hraček a pomůcek než ve třídě s věkově heterogenním uspořádáním. Tím je zajištěna bezpečnost dětí a předkládání přiměřeného množství podnětů pro tyto děti.
  • Ve věkově heterogenní třídě jsou pro zajištění bezpečnosti jiným způsobem znepřístupněny bezpečnost ohrožující předměty. Ve třídě jsou nastavena dětem srozumitelná pravidla pro používání a ukládání hraček a pomůcek.
  • Prostředí je upraveno tak, aby poskytovalo dostatečný prostor pro volný pohyb a hru dětí, umožňovalo variabilitu v uspořádání prostoru a zabezpečovalo možnost naplnění potřeby průběžného odpočinku.
  • Mateřská škola je vybavena dostatečným zázemím pro zajištění hygieny dítěte.
  • Šatna je vybavena dostatečně velkým úložným prostorem na náhradní oblečení a hygienické potřeby.
  • Je zajištěn vyhovující režim dne, který respektuje potřeby dětí (zejména pravidelnost, dostatek času na realizaci činností, úprava času stravování, dostatečný odpočinek).
  • Mateřská škola vytváří podmínky pro adaptaci dítěte v souladu s jeho individuálními potřebami.
  • Dítěti je umožněno používání specifických pomůcek pro zajištění pocitu bezpečí a jistoty.
  • Vzdělávací činnosti jsou realizovány v menších skupinách či individuálně, podle potřeb a volby dětí.
  • Učitel uplatňuje k dítěti laskavě důsledný přístup, dítě pozitivně přijímá.
  • V mateřské škole jsou aktivně podněcovány pozitivní vztahy, které vedou k oboustranné důvěře a spolupráci s rodinou.

Péče o děti od dvou do tří let musí být organizačně a provozně zajištěna v souladu s platnými právními předpisy.

  •  

 

 

 

11. Autoevaluace mateřské školy a hodnocení výsledků vzdělávání

Dvouúrovňové kurikulum vyžaduje od škol realizaci předškolního vzdělávání nejen v souladu s RVP PV, ale i s podmínkami konkrétní mateřské školy. Pro rozvoj každé mateřské školy je nutné systematicky hodnotit jednotlivé oblasti, které mají přímou souvislost s předškolním vzděláváním. K tomu slouží vnitřní evaluace, neboli autoevaluace, která je procesem vlastního průběžného vyhodnocování vzdělávacích činností, podmínek i organizace, realizovaným uvnitř mateřské školy. Autoevaluace poskytuje škole zpětnou vazbu ke korekci vlastní činnosti a současně slouží jako východisko pro další práci.

Autoevaluace je nezbytnou a samozřejmou součástí práce každé mateřské školy. Každá mateřská škola si v rámci tvorby ŠVP vytváří vlastní systém autoevaluace. Pravidla hodnocení, podle kterých bude mateřská škola postupovat, popíše v ŠVP.

Stanovuje si:

  • předmět evaluace (na které konkrétní jevy se mateřská škola zaměří);
  • metody a techniky evaluace (formy, způsob vyhodnocování);
  • časový plán (konkrétní termíny či frekvence hodnocení);
  • odpovědnost učitelů a dalších pracovníků (kdo bude za co zodpovědný).

Autoevaluační systém školy může obsahovat i další pravidla. Jako celek ho učitelé mohou
(a pravděpodobně také budou) postupem času upravovat a měnit tak, aby byl skutečně vyhovující
a funkční.

Autoevaluace může probíhat na úrovni školy či na úrovni třídy. Může ji provádět ředitel školy, pedagogický sbor i každý jednotlivý učitel. Ředitel může vyhodnocovat nejen práci druhých, ale také svoji vlastní. Konkrétní kritéria pro vyhodnocování všech oblastí, které jsou předmětem evaluace, mohou být odvozena z požadavků na předškolní vzdělávání vyjádřených v RVP PV. Na základě jednotlivých zjištění a poznatků hodnotí ředitel vzdělávací výsledky, jednotlivé zaměstnance i mateřskou školu jako celek a přijímá konkrétní opatření.

Autoevaluace se může týkat mnoha různých oblastí souvisejících se vzdělávacím procesem školy. Mateřská škola hodnotí svou práci systematicky, komplexně a pravidelně, podle předem připraveného plánu.

Z hlediska komplexnosti je důležité sledovat:

  • soulad ŠVP (TVP) s RVP PV;
  • plnění cílů ŠVP (TVP);
  • způsob zpracování a realizace obsahu vzdělávání (zpracování a realizace integrovaných bloků);
  • práci učitelů (včetně jejich sebereflexe);
  • výsledky vzdělávání (pedagogická diagnostika);
  • kvalitu podmínek vzdělávání v kontextu RVP PV.

 

Do hodnocení podmínek vzdělávání jsou zapojeni všichni zaměstnanci školy, rodiče i partneři školy. Konkrétní kritéria pro hodnocení všech oblastí, která jsou předmětem autoevaluace, musí být v souladu s principy předškolního vzdělávání danými RVP PV. Systém autoevaluace, který si každá škola vytváří sama, tvoří povinnou součást pedagogické dokumentace třídy a školy.

Důležitou oblastí autoevaluace je posuzování výsledků vzdělávání, které učitel průběžně a systematicky provádí za využití metod a nástrojů pedagogické diagnostiky. Pedagogická diagnostika je součástí pedagogické evaluace. Prostřednictvím pedagogické diagnostiky učitelé získávají důležité informace o pokrocích dítěte. Nejedná se o hodnocení jednorázové, ale průběžné. V předškolním vzdělávání jsou pro učitele důležitým ukazatelem klíčové kompetence rozpracované do podoby očekávaných výstupů.

V předškolním vzdělávání se hodnocení vzdělávacích výsledků dítěte nezaměřuje na výkony ve vztahu k dané normě, ani na srovnávání jednotlivých dětí a jejich výkonů mezi sebou. Individualizace vzdělávání vyžaduje sledovat rozvoj a osobní vzdělávací pokroky u každého dítěte a ty dokumentovat. K tomu učiteli pomáhá každodenní, dlouhodobé a systematické sledování. Neméně důležité je u dítěte včas zachytit případné problémy a vyvodit odborně podložené závěry pro jejich eliminaci a další rozvoj dítěte. Podle potřeby je nezbytné intervenovat odbornou pomoc.

Každá mateřská škola, popř. každý jednotlivý učitel si vytváří svůj systém sledování, hodnocení a způsob záznamů pokroků dítěte. Tento systém musí být přehledný, smysluplný a účelný. Písemné záznamy, případně další doklady vypovídající o dítěti a jeho pokrocích jsou důvěrné a přístupné pouze učitelům mateřské školy, ČŠI, popř. rodičům. Učitel je využívá při každodenní práci, při tvorbě PLPP nebo IVP, pro komunikaci a spolupráci s rodiči. Hodnocení výsledků vzdělávání vyžaduje úzkou spolupráci všech učitelů.

Na základě zjištěných poznatků ředitel školy a učitelé nejen navrhují a provádějí potřebné úpravy vzdělávacích podmínek, ale také projektují vlastní pedagogickou činnost zaměřenou na rozvoj klíčových kompetencí dítěte.

 

 

12. Zásady pro zpracování školního vzdělávacího programu

Školní vzdělávací program je dokument, podle něhož se uskutečňuje vzdělávání dětí v konkrétní mateřské škole. Je stručný, jasný, v obsahu přehledný, podává ucelený obraz o mateřské škole. Je v něm soustředěno vše podstatné, čím se daná mateřská škola odlišuje od ostatních mateřských škol. Lze jej považovat za otevřený materiál, který je nutné po určitém období vyhodnotit a následně aktualizovat. Východiskem pro aktualizaci ŠVP jsou zjištění plynoucí z hodnocení procesu vzdělávání dětí, které povede ke zkvalitňování profesionální práce učitelů v mateřské škole.

Mateřská škola ŠVP zpracovává v souladu s RVP PV a dalšími obecně platnými právními předpisy. ŠVP musí vycházet z podmínek konkrétní mateřské školy. Školský zákon ustanovuje ŠVP jako povinnou součást dokumentace mateřské školy. ŠVP je veřejným dokumentem .

Odpovědnost za vytvoření ŠVP má ředitel mateřské školy. Na jeho tvorbě se spolupodílí pedagogický sbor, případně další zaměstnanci školy. Se školním vzdělávacím programem by měli být seznamováni rodiče dětí, popř. by tento program (nebo některé jeho části) měl být s rodiči projednáván.

Tvorba ŠVP je plně v kompetenci pedagogických pracovníků mateřské školy, ať už jde
o konkretizovaný výchovně vzdělávací obsah, způsob jeho strukturování a plánování, o volbu metod
a prostředků výchovy a vzdělávání, či o vnitřní organizační stránku realizace programu. Při vytváření vlastního programu může škola využívat nejrůznější programové a metodické zdroje.

Školní vzdělávací program má obsahovat informace z těchto okruhů:

  • identifikační údaje o mateřské škole
  • obecná charakteristika školy
  • podmínky vzdělávání
  • organizace vzdělávání
  • charakteristika vzdělávacího programu
  • vzdělávací obsah
  • evaluační systém a pedagogická diagnostika

 

Identifikační údaje o škole

V identifikačních údajích školy je v ŠVP třeba uvést:

  • název dokumentu (Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání), může být doplněn motivačním názvem, který charakterizuje školu nebo program;
  • název školy, sídlo, případně kontakty;
  • statutární zástupce, zpracovatelé programu (jména nebo pozice zpracovatelů);
  • údaje o zřizovateli;
  • číslo jednací;
  • platnost dokumentu.

 

 

13. Kritéria souladu rámcového a školního vzdělávacího program

 

Přesto, že ŠVP jsou jedinečné dokumenty, „šité na míru“ každé jednotlivé škole, jsou určitá hlediska, resp. odborné nároky, které by měl splňovat každý ŠVP. ŠVP zpravidla vyhoví, jestliže:

  • respektuje hlavní zásady tvorby ŠVP formulované v RVP PV;
  • respektuje vzdělávací obsah i podmínky dané RVP PV;
  • podává jasný a ucelený obraz o mateřské škole, o způsobu a formách její práce
    a poskytovaném vzdělávání;
  • vychází z vize směřování a postupného rozvoje mateřské školy v souladu s podmínkami konkrétní mateřské školy;
  • představuje konzistentní celek, nikoliv soubor izolovaných a nenavazujících skutečností, a je tak dokladem promyšlené, cílevědomé a vzájemně provázané práce;
  • pomáhá učitelům rozvíjet pedagogický styl a strategie odpovídající integrovanému přístupu ke vzdělávání;
  • obsahuje promyšlený systém vnitřní evaluace a pedagogické diagnostiky, včetně forem, časového plánu a zodpovědnosti, kritéria průběžného vyhodnocování jsou jeho vlastní součástí;
  • obsah vzdělávání ztvárňuje do podoby umožňující dosahovat vzdělávacích cílů;
  • sjednocuje to podstatné, ponechává učitelům dostatek volného prostoru k tvořivosti
    a individualizaci vzdělávání;
  • je zpracován tak, že mu učitelé rozumějí a mohou z něho při tvorbě TVP dobře vycházet;
  • obsahuje dohodnutá pravidla chování a jednání.
  • je zpracován jasně, přehledně, srozumitelně, kulturní formou, obsahuje informace podstatné pro představení a hodnocení školy a jejího vzdělávacího programu;
  • počítá se spoluprací s vnějšími partnery;
  • je otevřeným dokumentem umožňujícím další rozvoj školy a zkvalitnění vzdělávání.
    14. Povinnosti učitele mateřské školy

Učitel mateřské školy odpovídá za to, že:

  • školní (třídní) vzdělávací program, který zpracovává, je v souladu s požadavky RVP PV;
  • program pedagogických činností je cílevědomý a je plánuje pravidelně sledován průběh předškolního vzdělávání a jsou hodnoceny jeho podmínky
    i výsledky.

 

Učitel mateřské školy vykonává tyto odborné činnosti:

  • analyzuje věkové a individuální potřeby dětí a v rozsahu těchto potřeb zajišťuje profesionální péči o děti, jejich výchovu i vzdělávání;
  • realizuje individuální i skupinové vzdělávací činnosti směřující cílevědomě k rozvoji dětí, rozšiřování jejich kompetencí (schopností, dovedností, poznatků, postojů);
  • samostatně projektuje výchovné a vzdělávací činnosti, provádí je, hledá vhodné strategie
    a metody pro individualizované vzdělávání dětí;
  • využívá oborové metodiky a uplatňuje didaktické prvky odpovídající věku a individualitě dětí;
  • projektuje (plánuje) a provádí individuální výchovně vzdělávací činnosti s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami;
  • provádí evaluační činnosti – sleduje a posuzuje účinnost vzdělávacího programu, kontroluje a hodnotí výsledky své práce, monitoruje, kontroluje a hodnotí podmínky vzdělávání;
  • provádí pedagogickou diagnostiku, sleduje a hodnotí individuální pokroky dětí v jejich rozvoji a učení, výsledky evaluace samostatně uplatňuje v projektování (plánování) i v procesu vzdělávání;
  • odborně vede další zaměstnance mateřské školy, kteří se podílejí na péči, výchově a vzdělávání dětí s přiznanými podpůrnými opatřeními;
  • provádí poradenské činnosti pro rodiče ve věcech výchovy a vzdělávání jejich dětí v rozsahu odpovídajícím pedagogickým kompetencím učitele a možnostem mateřské školy;
  • analyzuje vlastní vzdělávací potřeby a naplňuje je sebevzdělávacími činnostmi;
  • eviduje názory, přání a potřeby partnerů ve vzdělávání (rodičů, spolupracovníků, základní školy, obce) a na získané podněty reaguje.

 

Učitel mateřské školy vede vzdělávání tak, aby:

  • se děti cítily v pohodě (po stránce fyzické, psychické i sociální);
  • se děti rozvíjely v souladu se svými schopnostmi a možnostmi a současně byl podněcován jejich individuální rozvoj;
  • děti měly dostatek podnětů k učení a radost z něho;
  • bylo posilováno sebevědomí dětí a jejich důvěra ve vlastní schopnosti;
  • děti měly možnost vytvářet a rozvíjet vzájemné vztahy a cítit se ve skupině bezpečně;
  • byl dostatečně podporován a stimulován rozvoj jejich řeči a jazyka;
  • se děti seznamovaly se vším, co je pro jejich život a každodenní činnosti důležité;
  • děti mohly pochopit, že mohou prostřednictvím vlastních aktivit ovlivňovat své okolí;
  • děti obdržely speciální podporu a pomoc, pokud ji dlouhodobě či aktuálně potřebují.

 

Ve vztahu k rodičům učitel mateřské školy:

  • usiluje o vytváření partnerských vztahů mezi školou a rodiči;
  • umožňuje rodičům přístup za svým dítětem do třídy a účastnit se jeho činností;
  • umožňuje rodičům účastnit se na tvorbě programu školy i na jeho hodnocení;
  • umožňuje rodičům aktivně se podílet na adaptačním procesu;
  • vede s rodiči dítěte průběžný dialog o dítěti, jeho prospívání, rozvoji a učení .

 

 
Rámcové i školní vzdělávací programy jsou veřejné dokumenty přístupné pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost.
 
ŠVP byl projednán na pedagogické radě dne 2.9 2013.


                                                                         
 aktualizován 7.6 2016 

aktualizován 1.9 2017

                                                                         zpracovala:řed.školy Vladimíra Prejzová